Hlavní obsah

Štefan Švec: Jste zrozeni pro psaní?

Právo, Štefan Švec, SALON

Dělejte, co vás baví. Jděte za hlasem svého srdce a výsledek se dostaví. Tuhle mantru životního úspěchu nám středoproudé magazíny kydají do lebek obden. Patří povinně do každého interview, kde umělec, sportovec nebo byznysmen rozšafně rozebírá, proč zrovna on přelétl lidský hmyz až na dvojstránku časopisu Dieta plus. Mám opravdu rád, když se Paolo Coelho tváří jak Ježíš v důchodu a dává mi návod na štěstí.

Foto: ČTK

Ztracený symbol Dana Browna

Článek

Aby bylo jasno: i kdybyste obětovali celý svůj průměrný život, i kdybyste se vykašlali na nudnou práci a na hypotéku a šli za svým vnitřním posláním až do holobytu v Chebu, žádný výsledek se dostavit nemusí.

Dejme tomu, že se uvnitř cítíte být spisovatel jako Coelho. Inu, jak píše Alix Christie na webu More Intelligent Life: Kolem světa právě teď sedí u klávesnice deset miliónů lidí s rozepsaným románem. Každý rok vyjde oficiálně čtvrt miliónu beletristických knih. Nejmíň dvacet tisíc z nich je opravdu dobrých. Kolik životů musíte obětovat, abyste v tak obrovské bažině písmen postavili věž?

Foto: Petr Horník, Právo

Kritik Štefan Švec

Zatímco zahraniční spisovatelské celebrity často věří svým pohádkám o talentu a předurčení, české jsou rozumnější. Neprodávají krušný osud své rodiny jako literární Eminem Chuck Palahniuk, nevysedávají v knihovnách jako Dan Brown. Vědí, že se psaním neuživí, protože jeden Viewegh už tu je a nějaký čas ještě vydrží. Naproti tomu mají jistotu, že když prokážou jen trochu vtipu a schopnosti střídat krátké věty s dlouhými, Tvar je vytáhne, A2 oňuchňá a Host postaví na domácí parnasíček. V každé české literární celebritě, od Jáchyma Topola po Petru Soukupovou, ještě zahlédnete tu sympatickou uhrovatou bytost, která to kdysi moc neuměla se světem, a tak se zavřela s tužkou a papírem do sklepa a po nocích smolila zpovědi. České literární celebrity nemudrují o osobním poslání, protože se musí živit všelijak. Zaplaťbůh za ně a jejich pragmatickou střízlivost, se kterou nám nevyčítají, že děláme jiné věci, než jsme chtěli, když nám bylo patnáct. Zaplaťbůh za to tedy aspoň do doby, než některá z nich konečně obětuje život a dobude svět.

Související témata:

Související články

Štefan Švec: Slovy se to nezmění

Dyslexie není nemoc, hlásá plakát na jedné z fakult Českého vysokého učení technického. Na doprovodném obrázku je krom toho ještě Einstein, který píše B místo...

Štefan Švec: Boj umění za umění

Nejdřív trocha poučování. Před dávnými a dávnými časy, kdy po světě chodili ještě muži a ženy, a nikoliv genderové role, lidé rozlišovali i dva druhy umění.

Štefan Švec: Kde nic, Priessnitz

Narodit se v Praze nebo v Brně je vyložená hloupost. I když se náhodou v něčem proslavíte, velká města mají už svých slavných pytle a noví nikoho nezajímají.

Výběr článků

Načítám