Článek
Vznikal tak nějak z musu, jako když rozsadíte maliny, protože se už rozrostly moc a potřebují další prostor. Zároveň ale dostal do vínku toleranci na obou stranách, ochotu neporvat se do krve ani při vážných sporech a umění naslouchat v nesouhlasu. Pro dějiny půjde o to největší, co kdy dokázali pánové Klaus a Mečiar. Kam se hrabe kupónová privatizace, kam se hrabe ekonomický přínos dovozu propisek z mezistátních návštěv.
Čím víc sleduju domácí politickou debatu, čím víc si píšu s anonymy po mejlu a debatuju na Facebooku, tím míň je pro mě důležité, co si kdo myslí. A tím důležitější naopak je, jak si to myslí a jak je schopný se o tom bavit.
Je jedno, koho budete volit. Pitomců bylo a bude v pražských úřadech vždycky dost, většinou je přežijeme. Skutečný boj se nevede o prezidentskou sesli, ale o nás osobně. O naši schopnost poslouchat ty druhé beze vzteku.
Je jedno, koho nenávidíte, jestli Zehoše nebo Dramana. Vždycky je to blbě. Když bráníte národní hodnoty a chcete při tom věšet lidi, nestojí vaše národní hodnoty za nic. Takový národ by si zasloužil rozpustit v hordě imigrantů. Když bojujete za demokracii a mluvíte při tom o debilech z vesnic, co nemají nárok na volební právo, je vaše demokratičnost na vyližpytel. Takoví demokrati by si nejlíp rochnili ve feudalismu pod knížaty.
Štefan Švec
My sluníčkáři samozřejmě víme, jak špatný prezident je Miloš Zeman. I pytel písku by byl lepší prezident než Miloš Zeman, a kdyby se pytel písku dostal se Zemanem do druhého kola, budeme volit pytel písku. Ale nepřestaneme při tom přeci respektovat lidi, co to mají obráceně a volili by Zemana, i kdyby proti němu kandidoval Ježíš! Můžeme se bavit, můžeme se hádat, ale kdo začne těm druhým nadávat, vylučovat je z národa a vyhrožovat jim kulkou do hlavy nebo vyhozením z práce kvůli názoru, ten automaticky prohrál. I kdyby jeho kandidát dostal devadesát procent hlasů. To je vzkaz, který bychom si měli vzít ze čtvrtstoletí starého, tichého a napůl nechtěného vzniku našeho státu. Nebylo to hurávlastenecké, nebylo to vlastně ani moc demokratické, ale bylo to mimořádně vstřícné k těm druhým. K těm, se kterými se zdánlivě nejde dohodnout.
