Článek
Kolem čteček se vyrojily dva druhy bláznů, útoční a obranní. Obranní se zapřísahají, že nic jiného než papír nikdy do ruky nevezmou, protože knížka prostě člověku dá „jiný pocit“. Útoční tvrdí, že potištěný papír už je vlastně mrtvý a brzy budeme číst jenom z displejů. Obojí je legrační.
Jako každý jiný vynález, elektronické čtečky se k něčemu hodí a k něčemu ne. Na harlequinku jsou bezvadné, na prohlížení obří Váchalovy Šumavy k ničemu. Je super vzít si na dovolenou do hotelu minikrabičku místo kufru s papírem, ale na týdenní túru do hor se knížka hodí líp. Přeci jen jí baterka hned tak nedojde. Do vlaku si rád vezmu čtečku, doma v křesle u vína radši otevřu tlustý svazek.
Čtečky se rozšíří tam, kde jsou šikovnější než papír. Nahrajeme si do nich všechny mnohasvazkové slovníky a místo na poličkách uvolníme nejmilejší beletrii. Knihovny přestanou naříkat, že potřebují víc a víc skladů, a změní se v instituce z větší míry internetové. Půlka knihkupectví a antikvariátů zkrachuje, zbytek se změní na specializované podniky pro fajnšmekry.
Je zarážející, jak nenápaditě se k elektronickým publikacím zatím staví čeští nakladatelé. Snaží se oddálit jejich příchod, jak to jde, a zoufale napodobují chudáky z hudebního průmyslu, kteří propásli příležitost něco na novém způsobu distribuce trhnout. Jak to, že se nakladatelství ještě nedohodla na efektivních standardech prodeje e-knih? Jak to, že na trh nechrlí kvanta svých starých a dávno vyprodaných titulů v elektronických verzích za hubičku? Proč ještě neexistuje portál, kde by si člověk za paušál legálně stáhl třeba 50 e-svazků podle vlastního výběru? Takhle to zase skončí u pirátského trhu bez alternativ.
Nevadí. Civilizace nakonec vždycky dorazí i k nám. Jestli si pod stromeček pořídíte čtečku letos, nebo až napřesrok, je na vás. Stará rada: Nespěte s nikým, kdo nemá doma knihovnu! přesto ještě dlouho platit nepřestane.