Článek
Němce už si za nepřátele nezvolíme. Jednak si sami ještě neodpustili druhou světovou, a navíc by nám mohli zavřít Škodovku.
Ani Poláci nemají dostatečnou nepřátelskou pověst. Nikdo o nich neví nic bližšího, a kromě toho o nás napsali ten Gottland. Skoro jako by nás obdivovali. Závist, že mají levnější trencle, to nevyváží.
Slušným kandidátem jsou Slováci. Možná namítnete, že je máme rádi, ale to je iracionální argument. Jejich hlavní nepřátelské plus je to, jak jsou nám podobní. Copak se na světě nejvíc nehašteří Židé s Araby, Vlámové s Valony, Katalánci se Španěly, Srbové s Chorvaty a Britové s Iry? Čím podobnější si národy jsou, tím víc přes čumák si touží dát. Jedinou nevýhodou Slováků je tak to, že už sami mají (taky dost totožné) Maďary.
Takže kdo zbývá? Rakušáci. Nutno přiznat, že se snaží. Malují si ty napapané alpské papule na žluto a snaží se zastavit Temelín, jako by jim do něj něco bylo. Knížepán je označil za magory, a knížepán ví všecko. A ta poslední aféra, při které nám škodolibě zexekuovali výtvarná veledíla kvůli Diag Human, ukázala jejich pravé ledví. Nenávidí nás od té doby, co jsme je převálcovali průmyslem v jejich vlastní monarchii. Pamatujete, jak nám v devadesátkách do výloh vídeňských obchodů nechávali k přečtení ceduli Češi, nekraďte! To je přeci jako říct jim samým, aby přestali jezdit na lyžích!
Výborně, máme vybráno. Pokud by některý z našich polských, slovenských nebo německých čtenářů toužil rovněž po kariéře českého národního nepřítele, nechť si prosím změní příjmení na Vranitzky, Klima, Schuschnigg nebo Klestil a nechá se zvolit rakouským prezidentem.