Článek
Dneska to jídlo jíme. Stavte se ve svém nejmilejším supermarketu a uvidíte – seskládáte celé menu z potravin, které nejsou to, co mají být, a ještě se tím chlubí. Prodávají se sýry bez mléka, párky, ve kterých není ani gram masa, a čokoláda bez čokoládových bobů. Zapijete ji pivem bez alkoholu, kávou bez kofeinu nebo limonádou bez bublin. Tenhle trend nemá hranice. V našem Kauflandu jsem nedávno našel cukr pro diabetiky a nízkotučný bůček. Potraviny, co ztratily svůj základ, jsou symbolem schizofrenie, která živí zlaté tele spotřeby: něco nechceme, nepotřebujeme nebo nesmíme, ale nedokážeme si to odepřít.
Reklamní textař dokáže udělat z jakéhokoliv jídla zdravou nezbytnost. Mléko zředěné vodou je zdravější než nezředěné. Margarín vyrobený z ropy je zdravější než máslo. Zmrzlina z pravé smetany je bez chemie, tudíž zdravá. Zmrzlina, kde je místo smetany tužidlo, je nízkotučná, zdravá jakbysmet. Když už něco není zdravé a nevyhovuje to vůbec žádným normám, nazve se to pochoutkou – pochoutku si nikdo neodpustí. Ušní maz, který nemůže být sýrem ani podle vzhledu, ani podle chuti, má na etiketě lahodný nivový krém. Výkal s cukrem, který nikdy neviděl kakao, se chlubí názvem čokolahůdka.
Co má to všechno společného s literaturou? Ona sama jednak pro nestravitelné žvásty používá stejně sofistikované nálepky (bestseller!, kultovní!, kontroverzní!), ale hlavně je pro ni potravinová reklama skvělý návod. Kdyby se podařilo přesvědčit lidi, že literatura je nezbytná pro zdraví, obří vozíky vyjíždějící z Globusu by byly plné knížek. Jaroslav Rudiš bez tuku! hlásil by přebal v oddělení mléčných výrobků. Arnošt Lustig – nová, vylepšená receptura, vybaflo by na nás mezi tatrankou a miňonkami.
Kritik Štefan Švec
Problém se supermarketovou literaturou – a taková už v odvážnějších obchodních centrech k nalezení je – je jediný. Musí jít o literaturu předpřipravenou, snadno roztíratelnou, aromatizovanou, s chuťovými emulgátory. Literaturu s dnešním datem spotřeby a krásným obalem. Literaturu neobsahující ani gram literatury.
