Článek
Zaprvé všichni, včetně pravičáků, potřebujeme silnou levicovou stranu. Takovou, která bude reálně bojovat za dlouhodobé zájmy dvou třetin pracujících s podprůměrnou mzdou (pro rýpaly: průměr není v půlce). Až ČSSD dokoná sebevraždu koblihami, vznikne díra. Miliardář si lidi s nižším příjmem jen krátkodobě kupuje, jejich budoucnost si maže na toustový chleba. Proto potřebujeme stranu, kterou opravdu zajímají prodavačky, obráběči kovů a knihovnice. Hnutí, co je nebude zneužívat a dráždit k nenávisti, ale dá jim pozitivní program, naději a hrdost.
Zadruhé potřebujeme politiky, kteří přestanou uctívat marketingové příručky. Věřím, že brzy bude lidem konečně zle ze sebejistých, protřelých oblud vyškolených v tom, jak lhát a nepotit se při tom. Odhalovat lži je náročné a oprava se nikdy nedostane k tolika voličům jako lež sama. To tihle šíbři vědí, a proto lži dávno přijali do svého arzenálu zbraní.
Na rozdíl od lží je omluva v politickém marketingu zakázaná. Vypadá jako slabost, proto k ní nikdy nesmí dojít. Neomlouvejte se, nebo z omluvy udělejte vtip, který shodí protivníka. Toho přirovnávejte k Hitlerovi. A musíte působit fyzicky zdatně, abyste sami mohli hrát vůdce. Můžete třeba dát osm gólů v hokejovém zápase. Tyhle a další moudrosti teflonových technologů moci vidíme dneska vládnout ve Spojených státech, v Rusku, v Turecku, v Maďarsku, leckde. Už je toho moc.
Nejstarší, staletími osvědčená rada politického marketingu zní: Rozděl a panuj. To třetí, co potřebujeme, je proto vykašlat se na ni. Zamést ve volbách s každým, kdo rozděluje lidi, staví jedny proti druhým, mluví o pražské kavárně nebo nevzdělaném venkovu, o ulici a davu z Václaváku, o zmatených důchodcích. Tahle země je jedna, nemůžete ty druhé porazit, aniž byste prohráli sami. Potřebujeme politiky, kteří po letech začnou hledat kompromisy místo sporů, vykašlou se na mediální rýpání a budou se chlubit nejvíc tím, jak se dokázali domluvit. Ostatní se hodí nanejvýš na vtipný transparent, jinak jsou na nic.