Článek
Sial založil Karel Hubáček s Otakarem Binarem a Miroslavem Masákem v roce 1968, v roce 1971 však byl podnik začleněn do Stavoprojektu, původního působiště zakladatelů, a osamostatnil se znovu až v roce 1990. Kniha Sial (v létě provázená v Olomouci výstavou) však začíná jeho formováním a prvním realizovaným projektem přisuzovaným celé éře – kinem Máj v Doksech (1958–1963). Uzavírá se novostavbou divadla Disk uprostřed pražského Starého Města (1996–1998).
Všechny ty letopočty jsou důležité. Vlastní Sial de facto existoval pouhé tři roky, přesto jeho historie začíná nejméně o deset let dříve a doznívá dokonce více než po čtvrtstoletí. To není editorova svévole, ale zachycení zjevné skutečnosti, pochopení souvislostí a kontextů (jistěže také proto, že architektura má dlouhé výrobní lhůty), které až příliš často chybí dnešním pohledům na obecnou historii. Přitom i ona „vyrábí“ změny podobně, dlouze a s ozvěnami, data jsou jen orientační a symbolická.
Dnes existuje stejnojmenná architektonická firma, přímý nástupce někdejšího Sialu. K jejím nejznámějším a nejvydařenějším projektům patří české pavilony na Expu v Šanghaji, Seville a v Aichi, nebo mimořádně povedená Státní vědecká knihovna v Liberci. Jistěže ne všechno se firmě úplně zdařilo (k nejméně chváleným stavbám patří dominantní pražské dostavby na náměstí Republiky a na Karlově náměstí), ale entuziasmus, který patřil ke zrodu Sialu, čas, zdá se, neodvál.
Sial tedy není jen historie. Historickou je však tahle kniha. Dá se o ní dokonce napsat, že to jsou symbolické československé dějiny druhé poloviny 20. století. Věž na Ještědu (1970) jako nelehce prosazený architektonický skvost (stvrzený mj. Perretovou cenou), řada pozoruhodných, dodnes funkčních staveb – a vedle nich přehlídka marné práce, nerealizované projekty. Například oba i z dnešního pohledu mimořádné návrhy na Českou boudu na Sněžce odsunuly k nebytí výhrady ochránců přírody. Zadostiučiněním může být obdivovaná poštovna Anežka (2006–2007).
Na druhou stranu pod tlakem českého pragmatismu nové doby byl zbourán liberecký obchodní dům Ještěd a pražský Máj/My byl nakonec zachráněn jen díky osobnímu nasazení editora knihy o Sialu Rostislava Šváchy.
Rostislav Švácha (ed.)
Rostislav Švácha (ed.) Sial
Arbor vitae a Muzeum umění Olomouc 2010