Radost z krásných věcí. O architektonické proměně českého venkova

Publikace je završením jejich volné „urbánní“ trilogie, v níž předchozí tituly – O městech a lidech (2016) a 20 000. O místech a lidech (2019) – zachycovaly architektonické proměny větších i menších měst. Teď tedy literární dokumentaristka Hečková ohledává možnosti vesnice, a tím snad i cestu, jak vyjít z některých současných krizí.

Kniha mapuje dvanáct vesnic, které tvůrčím způsobem proměňují své veřejné budovy, prostor kolem nich i okolní krajinu. Vybrané obce jsou poměrně rovnoměrně rozmístěné po celé m Česku, což ilustruje, že dobrá architektura může vznikat kdekoli a není vázaná ani na blízkost velkých měst (nelze však přehlédnout, že nejméně vesnic krášlících sebe i své okolí je v českém severozápadním pohraničí, a naopak nejvíce se jich nachází na severovýchodní Moravě – obec Trojanovice na úpatí Moravskoslezských Beskyd dokonce autoři pro její „architektonickou obrodu nebývalého rozsahu“ zařadili do letošní publikace, přestože pronikla už do předchozího dílu O místech a lidech).

Možnosti vesnice něčím připomínají filmový dokument Planeta Česko (2017), v němž režisér Marián Polák představoval krásy divoké přírody tam, kde by diváka obvykle nenapadlo je hledat – včetně parkovišť obchodních center či bezprostředního okolí panelových sídlišť. Možnosti vesnice zase vedle architektonických krás na první pohled nepřehlédnutelných – jako jsou rekonstruovaná secesní Tančírna v Bernarticích, netradiční rozhledna v Heřmanicích nebo kaolinový důl v Nevřeni proměněný v pohádkovou turistickou atrakci – upozorňují i na drobné, užitné stavby, jako je samoobsluha v Trojanovicích, autobusová zastávka v Bernarticích či hasičská zbrojnice v Líbeznicích.

Kniha nezapomíná ani na krajinářskou architekturu a vyzdvihuje například Poříčí u Litomyšle, oceněné v evropské soutěži Entente Florale za příkladnou péči o zeleň.

Reportážní texty Michaely Hečkové, psané opět svěžím, čtivým stylem, a působivé fotografie Matěje Chabery se střídají s citacemi z rozhovorů se starosty a architekty. V jejich vyjádřeních se vyjevují různé přístupy, často vzájemně rozporné. Starosta Trojanovic říká, že při prosazování svých plánů musí „být trochu diktátor“, jiní starostové si zase pochvalují společné diskuse s obyvateli. Někde vzešlo architektonické řešení z veřejné architektonické soutěže, někde z dlouhodobé spolupráce se spřáteleným architektem a jinde pro změnu z iniciativy osvíceného velkopodnikatele.

Možnosti vesnice nezastírají ani rozpornosti uvnitř jednotlivých obcí. Heřmanice jsou sice vyzdobené dřevěnými sochami a mají originální rozhlednu, avšak mezi obyvateli přetrvává oprávněný strach z nedalekého polského hnědouhelného dolu Turów a taky patnáctiprocentní nezaměstnanost; jestli zkvalitnění veřejného prostoru zvýší turistický ruch tak, aby z něj výrazněji těžili místní, ukáže až budoucnost. Šumavská Kvilda sice turisty bezpečně přivábit dokáže (mimo jiné i naučným okruhem se stádem jelenů a párem rysů), ale „mladé rodiny se do obce nestěhují“ a „vydělané peníze odtékají pryč“. A v jihomoravských Bratčicích (které zaujmou proměnou zanedbané hasičské nádrže v cenný mokřadní biotop) je zase soukromá bioplynová stanice, produkující obnovitelnou energii – ovšem za cenu masového pěstování kukuřice na výrobu bioplynu, což v okolí vesnice vytváří „ekologickou poušť“.

Jedním z důležitých motivů knihy je právě trvalá udržitelnost, ohleduplnost k člověku i přírodě a celistvost řešení. Takto – komplexně a ne jen v jednotlivostech – zdá se fungují například středočeské Líbeznice. Není proto vlastně ani překvapivé, že když tamější starosta Martin Kupka mluví o úspěchu své obce, pomáhá si výrazy z oblasti ekologie. „Architektura vytváří podněty,“ říká. „Do Líbeznic se přestěhovala spousta aktivních lidí. Architektura je v tomto podobná přírodě. Stačí, když něco zasejete, a později sklidíte úspěch. Dobrou stavbu vnímám jako dobrou příležitost, která dokáže vytvořit živnou půdu pro ostatní aktivity.“

Možnosti vesnice – tak jako předchozí díly trilogie Michaely Hečkové a Matěje Chabery – nabízejí podnětné čtení. A ačkoli kniha vznikala loni „na pozadí temných kulis pandemických časů“, přináší radost z krásných věcí i řadu důvodů k naději.