Půjde se po efektivitě, říká analytik Jakub Dobiáš o budoucnosti fotbalu

Kupujeme od specializované firmy data, která v sobě obsahují všechno to, co se děje na fotbalovém trávníku. A z těch dat pomocí vlastních matematických modelů vytváříme statistiky, na jejichž základě hodnotíme hráče, týmy či ligy. Třeba pak víme, jak vysoko se v české lize brání, jak funguje represink, a na druhé straně máme informace, kolik průnikových přihrávek dá daný zahraniční hráč za zápas, kolik podstoupí soubojů. Jsme pak schopni zanalyzovat, zda se mu tu bude dařit.

Spíš si myslím, že je budou sbírat počítače. Zatím má umělá inteligence problém spolehlivě z kamerových záběrů poznat, zda hráč zrovna provádí driblink nebo podstupuje souboj. Je obtížné pro počítač zadefinovat, co to driblink je. Hráč není tečka, pohybuje se v 3D prostoru. Ale je to otázka blízké budoucnosti: vše, co půjde zautomatizovat, se bude automatizovat.

Snažíme se dopočítávat vše, co vede ke gólům. Těch ovšem padá ve fotbale hrozně málo, takže se soustředíme hlavně na střely. Ptáme se, jaký hráč je schopen se dostat ke střele, jakou má úspěšnost, jak vypadá řetězec událostí vedoucí k šanci na gól. Pokud konkrétní hráč získá balon, vede to k tomu, že jeho tým vyšle střelu na soupeřovu branku? A naopak: kdo dokáže podobným situacím zabránit? Šlo nám o to, identifikovat, co je opravdu důležité. A zároveň jsme zjistili, že řada populárních statistik jako úspěšnost přihrávek nebo naběhané kilometry ve skutečnosti neříká o šanci týmu na vítězství skoro nic.

Obrovskou – ze všech kolektivních sportů asi největší. I proto, že gólů padá tak málo. Zajímavé na tom je, že lidé z fotbalového prostředí, včetně novinářů, neradi vysvětlují výsledek faktorem štěstí, a tak si vymýšlejí všemožné narativy o psychice hráčů či chybách trenéra. Zápas ve fotbale může rozhodnout pár centimetrů, kdy míč skončí na břevně místo v brance. Jenže lidé prostě nemají rádi nejasno, náhodu. V datech ale obrovská role náhody vidět je.

Máme nastavenou měsíční sazbu, za kterou si nás mohou kluby objednat. Nabízíme toho hodně, třeba právě skauting, vyhledávání vhodných posil. V naší databázi je 250 tisíc hráčů, u každého sledujeme přes sto atributů, takže je z čeho a podle čeho vybírat. Ale není to jen o sezení u počítače, máme tady taky dva skauty a dva trenéry.

Typicky to probíhá tak, že nám klub dá zadání: potřebujeme pravého obránce a chceme, aby uměl tohle a tohle. My se navíc podíváme, co dělá pravý obránce, kterého v tom klubu aktuálně mají, aby nové akvizici něco z toho nechybělo. A taky jakým systémem tým hraje, aby nový hráč zapadl a ideálně přinesl něco navíc. Podle dat vygenerujeme seznam potenciálních posil a předáme ho našim skautům, kteří s ním dál pracují. Výsledkem je videoreport, který zašleme klubu. Rozhodnutí je pak na nich.

A pro týmy začínáme dělat i analýzy soupeře: jakým způsobem zakládá akce, kde jsou jeho silné a slabé stránky, na které prostory zapomíná, jak ho lze zaskočit.

Těžko říct. Ale teď jsme začali na Slovensku spolupracovat s Dunajskou Stredou. A tam mi přijde, že to funguje příkladně. Poslední tři sezony měli 1,86 bodu na zápas, stabilní výkonnost, ale teď se rozhodli, že chtějí zaútočit na titul. A my se jim snažíme pomáhat. Disponovali celkem dobrými hráči, ale neseděli jim do herního systému. Například hráli vysoký presink a měli velmi vysokého obránce, což není nutně špatně, zachytáváte dlouhé balony, jenže k tomu potřebujete kromě výšky i dobré rozhodování a rychlost, což tomu obránci chybělo. Takže jsme jim pomohli najít lepší typologie hráčů a zároveň jejich systém vhodně poupravit. A zatím suverénně vládnou slovenské lize a taky vyřadili Jablonec v předkole Evropské ligy.

Ten z dat nevykoukáte. Ale my nabízíme i reporty chování jednotlivých hráčů. Naši analytici projdou rozhovory s ním i s jeho minulými trenéry. Od jedné firmy specializující se na psychologii jednotlivce jsme převzali know-how, jak vyhodnocovat chování hráčů na sociálních sítích. Sledujeme, co postují po vyhraném zápase, co po prohraném a podobně. Chodíme i na fanouškovská fóra. Takhle jsme jednou na poslední chvíli zrušili přestup, protože fanoušci dotyčného dvakrát nachytali opilého a pak si o tom psali někde na webu.

Spousta lidí od fotbalu ji zatím ignoruje. Na druhou stranu je víc a víc těch, kteří tuší, že v technologiích je budoucnost a že se budou muset adaptovat. Zároveň se ale v Česku nepřistupuje k datům tak, že se s nimi dá získat výhoda, spíš jde jen o to, neztratit krok. Dnes na internetu najdete obrovské množství informací a rozborů všech konceptů, které trenérské špičky jako Guardiola v Manchesteru City či Klopp v Liverpoolu využívají. Je škoda, jak málo lidí u nás po těchto informacích aktivně jde.

Právě v Dunajské Stredě jsou výjimka, už před kontaktem s námi spoustu věcí uměli. Věděli třeba, co jsou expected goals, zjednodušeně řečeno očekávaný průměrný počet vstřelených gólů ze strany daného hráče nebo týmu. To u nás tuší jen hrstka lidí, přitom je to pro analýzu vlastního týmu klíčová metrika.

Myslím, že velká část z nich chápe, že jim můžeme dát velmi zajímavé informace pro jejich práci. Minimálně přinášíme nové, neotřelé myšlenky.

Na začátku jsme nicméně hodně bojovali s tím, jak ty myšlenky předávat. Fotbal má u nás svůj specifický jazyk a bylo pro nás obtížné do něj proniknout. Jak třeba vysvětlit pojem half-space, což je v zahraničí extrémně využívané pojmenování prostoru mezi křídlem a středem hřiště; díky správným úhlům jde o klíčový prostor pro útok. V českém prostředí ale tento pojem nemá svůj ekvivalent.

Určitě ano. S jedním týmem jsme teď řešili centry. Oni je hodně využívají, mají na to vhodné typy hráčů. A my jim rozebrali hru Liverpoolu, ukázali jim jejich strategii, která je primárně založena nikoli na střílení gólů přímo z centrů, ale na sbírání následně odražených míčů. Trenérovi se to líbilo a hned se to snažil dostat do tréninku. Nemáme samozřejmě pravdu vždy, často nám trenéři osvětlí, že něco, co pro nás z hlediska dat vypadá jako neefektivní, má přínos, který naopak nejsme schopni hned zachytit.

To není tak snadné říct. Systémů – to, jak překonáváte střední blok, jak rozehráváte, jak rotujete, jak střílíte góly – je ve fotbale strašně moc; je strašně moc cest, jak být úspěšný. Teď jsou třeba moderní stopeři, co dělají náběh do křídla. Začala s tím Atalanta Bergamo a používá to i Sheffield United. To je něco nového. Takové věci ale chtějí nebát se inovací, což v Česku malinko postrádám.

Půjde se mnohem víc po efektivitě. Vidíme to na basketbalu, kde se najednou začalo střílet buď za dva body přímo zpod koše, nebo za tři body, ostatní střely úplně vymizely, protože z dat vyšly jako nejméně efektivní. Něco podobného očekávám i ve fotbale.

V tomhle je zajímavý kupříkladu dánský Midtjylland, který teď bojuje se Slavií o Ligu mistrů. Jde o jeden z prvních klubů, který začal s datovou analýzou. Vsadili tam všechno na standardní situace, promýšlejí je, hodně je trénují a jsou z nich úspěšní. A ukazuje se, že i když se na obranu standardek druhý tým soustředí, nejde je zcela ubránit. Výsledkem pak mimo jiné je, že takhle začala hrát celá dánská liga.

Nerad mluvím o současných hráčích. Možná zmíním dva příklady z minulosti, protože my jsme si dělali modely i v čase dozadu. Data nám napovídají, že výraznější kariéru mohl udělat krajní obránce Jan Krob, který se ale do skutečně velkého klubu nikdy nedostal a nejlepší léta strávil v Teplicích, dnes pak nastupuje v Jablonci. Přitom jeho hra dopředu byla jistou dobu opravdu výjimečná. A kupříkladu z kreativních středních záložníků nám málem zbořila metriku jedna ze sezon Marka Matějovského ve Spartě.