Článek
Prý je to Reinerův coming out. Říká se v Brně a možná i jinde o jeho druhé novele Lucka, Maceška a já. A je to tak daleko od pravdy, jako že Reiner se narodil ve Velkých Bílovicích. Obojí totiž autor přisoudil vypravěči, postavě své knihy Tomáši Mrázovi.
Reiner sám se však podrobně a často i vtipně představuje na svých webových stránkách. Včetně jinde nepublikovanou básní Výprava za jmény, v níž se vyznává: Už ve svém prvním vztahu / jsem se vpíjel pohledem / do místa, / kde se krmí kunda / (činčila, píča, hranostaj…), / kam poéti instalovali / bochánek, oblinku, / uch!… též obrvenou svízel… Jistěže to nemusí být stoprocentní důkaz Reinerovy heterosexuality, jsou to samozřejmě zase jen slova, ale podle rodného listu je Reiner Brňák a s tím se moc hnout nedá.
Zmiňuji uvedené nedorozumění proto, že jsem se setkal s podsouváním autobiografií do prózy v poslední době častěji. Jako by na tom, jestli autor používá něco ze svého života, záleželo! A když takovým spekulacím neodolávají ani kritici, patří se zopakovat: literární text má svůj vlastní kontext. Ten je na autorův životopis jistěže vždycky nějak vázaný, ale pokud chci být jako čtenář očarován příběhem či básní, je mi autorův život i to, co ho k vyprávění nebo zpěvu vedlo, vlastně lhostejné. Podstatné je, jak na mne ten který text zapůsobí, proč má smysl jej číst. Je kupříkladu krásný?
Lucka, Maceška a já je příběh pozoruhodně strhující. Zprvu nijak výrazný, teprve dozrávající Tomáš se přirozeně zaplétá do života jiných a jiní do života jeho. Když Tomášova vlažně milovaná i milující přítelkyně skončí v blázinci, vyplyne z toho pro něj úkol starat se na plný úvazek o její dceru, předškolačku Lucku. A básník Paukner jej ponoukne k zájmu o exilového básníka Macešku.
Co je na dalším ději strhujícího? Způsob, jakým se ty dva motivy proplétají, jak s příběhem Tomáš zraje, jak se obyčejné dny proměňují v téměř detektivní dobrodružství. Jak je tu každodennost, která by povrchnímu pozorovateli jistě připadala nezáživná či nudná, nahlížena jako neopakovatelné dobrodružství.
Zadruhé jsou na knize znát léta vzniku, když autor zahodil původní verzi a ponechal z ní jen tu malou holku jako osu, kolem které se Tomášův osud roztáčí. A volil slova, rytmus a kompozici s takovým smyslem pro kompaktní celek jako jeho starší kolega Jiří Kratochvil. Má-li Reinerova kniha Lucka, Maceška a já nějaké současné příbuzné, pak především Kratochvilovy romány, novely a povídky. Tím nemíním stylovou nápodobu, ale schopnost přesvědčit jen a jen příběhem, a ta se napodobit nedá, to se musí umět.
Zatřetí si Reiner provokativně pohrává s realitou (to je zvlášť vydařená past na účetnickopavlačové literární vykladače) a Macešku předhazuje jako rybář třpytku s téměř totožným údaji ze života Ivana Blatného. A ovšem – udělá z Macešky homosexuála!
Rád přiznávám, že Reinera znám osobně dosti dobře na to, abych mohl být podezírán, že mu kamarádsky poklepávám na rameno. Je mi totiž takové obvinění fuk, protože by to bylo jako s tím coming outem. A hlavně proto, že Reiner napsal moc dobrou knihu.
Martin Reiner
Martin Reiner Lucka, Maceška a já
Martin Reiner Lucka, Maceška a já Druhé město 2009
176 stran, cena neuvedena