Článek
Písmena chazarské abecedy jsou pojmenována podle jídel, která se solí, a číslice dostaly názvy podle druhů soli, jichž Chazaři rozeznávají sedm. Jedině slaný pohled Boha nevyvolává stárnutí, jinak Chazaři věří, že pohledy se stárne; ty pohledy rvou a drásají těla kolem sebe jako nejroztodivnější a nejvražednější nástroje. Abych se vyhnul krveprolití, nepohlédnu na Chazarský slovník přímo, nýbrž použiji lstivou okliku. Totiž: otiskneme-li do hrsti soli svou tvář, bude to stále naše tvář, pouze inverzně obrácená. Analogicky se pokusím v následujících řádkách zobrazit tvář Chazarského slovníku na otisku reakcí, které na něj byly uveřejněny ať už v minulosti, nebo v současnosti.
Nebývá zvykem zaobírat se v recenzích druhým vydáním knih, v tomto případě je ovšem výjimka na místě. Chazarský slovník u nás vyšel poprvé v roce 1990 v nakladatelství Odeon a v podstatě zůstal nepovšimnut. Není divu. Byl to prazvláštní rok. Horoucí. Nabitý očekáváními. Hektický. Zmatečný. Knihkupectví zaplavila exilová literatura, Havlův Dálkový výslech se ten rok prodával po statisících. Někdejší čtvrteční frontoví bojovníci si místo detektivek náhle masově kupovali Vaculíka, Grušu, Klí mu, Kunderu, aby je po několika letech vystřízlivění odvezli v banánovkách do antikvariátů. Jako houby po dešti se vyrojila mračna nových nakladatelství a člověk při nejlepší vůli nestíhal sledovat ty spousty knih, co v roce 1990 vycházely.
Tehdy jsem toužil číst do té doby nedostupné angloamerické autory, Bukowského nebo Carvera, a nějaký Jugoslávec mi byl buřt. A nebyl jsem sám, v bib liografických databázích se můžeme přesvědčit, že na první vydání Chazarského slovníku vyšla pouze jediná recenze, a to od Jaroslava Putíka s názvem Lovec snů v Literárních novinách č. 2/1990. Tehdy byly Literární noviny kulturní přílohou Lidových novin. Vzpomínáte? O dva roky později, 22. července 1992, rozprávěla o Chazarském slovníku s Miloradem Pavičem Hana Boková v Českém deníku. Český deník, vzpomínáte?
Momentálně si připadám, jako bych psal Česko-chazarský slovník pomíjivosti.
Obecně, co se slovníků týká, je optimální, pokud se podaří slovník otisknout zase do slovníku. Výsledný otisk bude o to přesnější. Bude mít vyrýsované kontury a v inverzním zobrazení rozeznáme i rozšířené kožní póry na tvářích. Zde je tvář Chazarského slovníku v otisku Wikipedie.
Chazarský slovník (Hazarski rečnik) je postmoderní román z roku 1984 nejen o národu Chazarů, žijících kolem roku 1000 mezi Kaspickým a Černým mořem. Slovník obsahuje přesně 100 000 slov a koncipován je jako rekonstrukce původního slovníku, vydaného polským tiskařem Daubmannem v roce 1691 a poté zničeného Jezuity. Pojednával o tzv. chazarské polemice, disputaci zástupců judaismu, křesťanství a islámu, které pozval chazarský chákkán na svůj dvůr, aby na základě výsledku polemiky přijal nejlepší z nabízených náboženství. Román je proto rozdělen do tří knih – červené (založené na křesťanských pramenech), zelené (založené na muslimských pramenech) a žluté (založené na židovských pramenech). Ve druhém plánu je vyprávění o chazarské kultuře a fiktivních osobnostech této kultury, jako je princezna Ateh, vůdkyně původní chazarské sekty lovců snů. Jiné osobnosti, básník Jehuda Halevi nebo Konstantin Filosof, jsou naopak historicky doložitelné. Dochází tu ke složitému propojení mnoha ať už fiktivních, nebo skutečných příběhů z různých období, včetně současnosti, viz badatel dr. Isajo Suk či lidé související s napsáním původní verze slovníku.
Na základě teorie, prezentované ve slovníku samotném, že muži a ženy čtou knihy odlišným způsobem, vyšla kniha ve dvojí verzi. Ve skutečnosti se obě verze liší pouze v jediném odstavci v heslu o dr. Dorotě Schulzové v židovské části slovníku.
Na knihkupeckých pultech nalezneme výhradně exempláře pro ženy. Těm, kteří by doma chtěli mít exemplář pro muže, doporučuje nakladatel, aby poslali své jméno a poštovní adresu na e-mail chazarskyslovnik@mf.cz.
Srbský spisovatel Milorad Pavić
No a takto se Chazarský slovník otiskl v mysli čtenáře: 9. února 2010 napsal Homunkulus na svůj blog toto: Koupil jsem si tu knihu v roce 1990 a už tehdy jsem měl pocit, že je mimořádná – a tehdy ani později jsem ji nepřečetl. Nechával jsem si ji na později, nechával jsem si ji dozrát (nebylo jasné, jestli má dozrát kniha, nebo já). Znovu, po letech jsem ji zkusil číst a znovu neúspěšně. Nemám trpělivost číst ji od začátku, ba co víc, mám podezření, že tak začíná jedno z klamných čtení, které nabízí. Listuji jí, probírám se jí, před očima se mi míhají města, karavany, klíče, jména, letopočty a příběhy, hádanky a omyly. Nevím, jestli se víc bojím, že některá místa najdu znovu a znovu, nebo že už je nenajdu nikdy. Nejvíc se mi vtírají Lovci snů, obávám se, že se jednou dozvím, co jsou zač.
Čilé reakce vyvolal Chazarský slovník i na diskusním serveru Okoun. Osoba s nickem Shuw.e ho přirovnává k portskému vínu. Na rozdíl od ostatních vín láhev portského není určena k vypití za jeden večer, ale usrkáváme ho vícero večerů labužnicky po douškách.
TyGrrrr: Čili ušlechtilá nuda. abcDef: Žádný senzační odhalení, že prostá pradlena měla pletky s Největším Chazarem, tam rozhodně nenajdeš. Běž si číst bulvár, jestli ti jde o tohle.
Rudnalp 214: Slovník v názvu chápu nejenom jako slovník v obligátním smyslu, ale i že byl Chazarský slovník napsaný pro milovníky slov. Namátkou, kam mi prst upadnul na stránku: O princezně Ateh se říká, že jako sedm solí měla i sedm tváří. Podle jiných pověstí Ateh vůbec nebyla krásná, ale vycvičila svou tvář k takovému výrazu a uspořádání rysů, že na sebe vzala podobu krásy. Tato nacvičená krása však vyžadovala obrovské fyzické vypětí, takže jakmile princezna osaměla a uvolnila se, rozpadla se její krása jako její sůl. – Není to krása?
Z recenzentů zatím zareagoval na obnovené vydání Chazarského slovníku pouze Michal Šanda v Salonu. Jeho zamyšlení nad knihou končí citací: Daubmannus nabízí zcela jiné vysvětlení. Chazaři se každé ráno probouzejí jako někdo jiný, se zcela novými a neznámými tvářemi, takže jim dělá potíž poznat se i s nejbližšími příbuznými. Chazarská tvář je zkrátka tvář, kterou je nesnadné rozpoznat.