Článek
Tímto zjištěním začíná v autobiografickém grafickém románu Sex není zadarmo (přeložil Vít Penkala, Argo 2014) dobrodružství introverta ve světě placených potěšení. Stálice severoamerického nezávislého komiksu Chester Brown v něm s absolutní otevřeností zachycuje své zkušenosti se sexuálními službami. Kdo by ale čekal panoptikum pikantností, humorné eskapády nebo dramatické příhody ze světa mimo zákon, bude zklamán. Z díla se totiž postupně vyklube pamflet na podporu legalizace prostituce, který dokonce na závěrečných 30 stranách dodatků snáší detailní argumenty cupující ideály romantické lásky na prach.
Sex není zadarmo předcházela pověst kontroverzního díla, kterou kniha naplňuje, ale rozhodně ne tím, že by tendovala k pornografii. Sexu je zde hodně, ale Brown ho tvrdohlavě maluje, jako kdyby to byla jen jakási povinnost, kterou je potřeba si rychle odbýt. Obdobně suchý je i jeho komiksový jazyk – rámečky úzkostlivě dodržují stripovou mřížku a perokresba je úsporná do té míry, že z tváří postav ani nevyčtete emoce. To podstatné se děje v bublinách, kde se střídají filosofické, etické a sociologické debaty s popisem strastí klienta eskortních služeb včetně praktických rad, kde si dívky obstarat, jak s nimi jednat a na co si dát pozor, abyste na sebe nepřilákali pozornost policie. Když skončí úvodní pasáž, v níž si Brown racionalizuje svůj postoj a zvládne základní bezpečnostní postupy, změní se komiks v jakýsi katalog dívek, s nimiž navázal „obchodní vztahy“.
Každé z nich je věnována jedna kapitola. Brown se v poznámkách omlouvá, že z úcty k dívkám o nich neprozrazuje žádné bližší informace, podle nichž by mohly být identifikovány. Což ale zároveň znamená, že se jednotlivé postavy příběhu mění v pouhé objekty uspokojení (navíc bez obličejů), o nichž se dozvíme jen věk, velikost poprsí, cenu a případně kvalitu orálního sexu. Další ženy, které v Sex není zadarmo vystupují, jsou hrdinovy expřítelkyně, které mu nejspíše mají připomínat nemožnost funkčního vztahu. „Lidé, ke kterým jsem se choval nejhůř, byly moje přítelkyně. Každá ze mě poznala to nejhorší a nejmalichernější,“ konstatuje tu. Jinak se ale Brown stylizuje do role militantního feministy, který v souladu s krajním libertariánstvím zastává názor, že ženy mají právo nakládat se svým tělem dle libosti, a tudíž ho i prodávat. Prostituci je podle něj potřeba zbavit falešného moralismu, dekriminalizovat a postavit na úroveň běžného podnikání.
Prostituce je v Sex není zadarmo vykreslena o dost jinak, než ji známe z temných filmů Rekviem za sen, Taxikář nebo třeba z nedávno vzniklé švédsko-dánské Lilji. Pořád jsme mimo hranice zákona, ale Brown ze složitého organismu osudů a motivů zachycuje jen svůj omezený výhled, v němž se sex jeví stejně prostý jako finanční transakce, která ho umožňuje. Všechno probíhá v útulných bytech, nikde nejsou žádní pasáci a dívky bez tváře připomínají prodavačky z fast foodu, jimž firemní ideologie nařizuje především splnit přání zákazníka. Brown si je samozřejmě vědom toho, že i na Západě je mnoho dívek k prostituci nuceno a rekrutují se hlavně z přistěhovalců či vyloučených společenských tříd, nic z toho ale nebere v potaz, v jeho příběhu si všechny dívky vybraly svou práci dobrovolně, svobodně a s vědomím všech rizik.
Repro z knihy Sex není zadarmo
Chester Brown je dítětem undergroundové scény inspirovaným záměrně nedokonalou kresbou Roberta Crumba a jeho kariéra začala v první polovině osmdesátých let sešity Yummy Fur, které si dlouho vydával vlastním nákladem. Zde se poprvé objevila jeho série Ed the Happy Clown plná surreálných či rovnou bizarních dějových linek s přesahy do hororu či skatologického humoru, za niž dostal Brown v roce 1990 dvě prestižní komiksové ceny Harvey. V devadesátých letech už ale v jeho dílech převládaly autobiografické prvky – sbírky The Playboy nebo I Never Liked You rekapitulovaly jeho eskapády s opačným pohlavím. Že úzkostlivý lúzr nakonec skončí s prostitutkami, se asi dalo čekat, že si to ale bude potřebovat omlouvat až do té míry, že vstoupí pod hlavičkou Libertariánské strany i do politiky, to by už asi nikdo nečekal. (Od roku 2008 Brown neúspěšně kandiduje do kanadské Dolní sněmovny.)
Sex není zadarmo končí vlastně šťastně – Chester naváže „neposesivní monogamní“ vztah s jednou z dívek z eskortní služby, nicméně i nadále úzkostlivě popírá, že by to mělo cokoliv společného s romantikou. Ta v jeho světě nabídky a poptávky nemá žádné místo. Je to trochu smutný pohled na generaci bouřliváků, kteří v osmdesátých letech horlivě odhazovali hodnoty středostavovské Ameriky (i Kanady), aby kolem padesátky skončili jako zastánci krajního individualismu zcela odtržení od reality.
Od nakladatelství Argo je téma knihy přes politický či ideologický rozměr sázkou na jistotu. Škoda, kanadský alternativní komiks, který v osmdesátých letech nahradil teenagerské fantazie se superhrdiny civilními příběhy s literárními ambicemi, disponuje i lepšími kousky, byť míří spíše na menšinového čtenáře. Chestera Browna tak budeme mít v češtině zatím spojeného hlavně s jeho pravicově angažovanou fází a knížkou, která slibuje víc, než skutečně dává.
