Hlavní obsah

Michal Šanda: Kráter Resnik

Právo, Michal Šanda, SALON

„Šanda! Die Schande! Vy ostudo!“ volával při našich setkáních básník Pavel Řezníček. Oč víc bylo na místě přihlížejících, o to hlasitěji. Naposledy v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Naklonil se k mladé prodavačce: „To je pan Šanda! Bezvýznamný spisovatel!“

Foto: Michal Šanda

Pavel Řezníček

Článek

Po celý život usiloval být skandalistou, jak se na pravověrného surrealistu sluší, ale v posledních letech už mu poněkud docházel dech. Už to nebyly ty divoké provokace, které v mládí jakožto kumpán brněnské bohémy prováděl s demiurgem Janem Novákem, legendárním silákem Frantou Kocourkem, zlatým slavíkem Rudym Kovandou, skladatelem Milošem Štědroněm, divadelníkem Arnoštem Goldflamem, básníky Zeno Kaprálem, Leošem Baconem Slaninou, režisérem Karlem Fuksou nebo herečkou Evou Trúdou Vidlářovou, jak to popisuje ve své knize Hvězdy kvelbu.

Také já jsem se v knihkupectví Academia naklonil k mladé prodavačce a povídám: „Není to mistr Řezníček, ten velevýznamný spisovatel bezvýznamných knih?“

Nemyslel jsem si to ovšem ani náhodou. V Nezávislém tiskovém středisku v Charvátově ulici, kam se v polistopadových dnech a měsících chodilo pro Respekt, Vokno a přehršel nově se vynořivších svobodných novin a časopisů, jsem si tehdy koupil útlou básnickou sbírku Kráter Resnik a jiné básně. Naprosto v transu jsem přešel na druhou stranu ulice do hospody U Jelínků a tam jsem ji u deseti plzeňských piv četl pořád dokola. Dodnes si ji čas od času vytáhnu z knihovny, abych se potěšil. Mimochodem nejsem sám, koho tahle sbírka oslovila. V Českém ráji po ní horolezci pojmenovali jeden z výstupů. Jestli mi nevěříte, zadejte si do GPSky souřadnice 50.5256944N, 15.1212778E.

Pavel Řezníček se narodil roku 1942 v Blansku. Vystudoval jedenáctiletku v Brně. V roce 1974 přesídlil do Prahy. Po většinu svého života pracoval v manuálních zaměstnáních, nejdéle jako poštovní úředník. Časopisecky debutoval v Sešitech pro mladou literaturu, s normalizací ovšem přišel konec publikačních příležitostí, a tak mimo samizdat byl jeho první oficiálně vydanou knihou román Strop. Vyšel v roce 1983 ve slovutném francouzském nakladatelství Gallimard s předmluvou Milana Kundery. Komu se tohle poštěstí?

Nakonec Řezníčkovi připisuje katalog Národní knihovny desítky položek. Jsou báječně bizarní: Přelety kladkostroje, Zrcadlový pes, Holič a boty, Blázny šatí stvol, Hrozba výtahu, Natrhneš nehtem hlavy jejich, Kakodémonický kartáč, Stroj na peklo…

Foto: Petr Horník, Právo

Michal Šanda

Poslední Řezníčkovou vydanou knihou je Vrstva chleba, vrstva vápna, královna z roku 2013, kde se nepříliš šťastně pokusil navázat na úspěšné Hvězdy kvelbu a pozurážel v ní kdekoho. Ostatně proto se ho báli i nakladatelé, rukopis putoval po redakcích, až se zoufalý Řezníček obrátil na mne: „Nevíš o někom?“ Napadl mě Bohdan Chlíbec a jeho nakladatelství Aula. „Jenom ale Bohdanovi neříkej, že je bezvýznamnej básník, on je křehká duše.“ – „To už jsem mu řek na Bítově v roce 1998!“ vybuchl.

Další výbuchy se bohužel konat nebudou. Kráter Resnik vyhasl. Stalo se tak ve středu 19. září.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám