Článek
Mariusz Szczygieł
Mariusz Szczygieł Není
Mariusz Szczygieł Není Přeložila Helena Stachová.
Dokořán/Máj
Jestli si někdo zaslouží vyznamenání, pak čechomilové, lidé jiné národnosti, kterým srdce tepe v českém taktu. Jedním z nich je polský spisovatel a novinář Mariusz Szczygieł (1966), který sebe i nás proslavil Gottlandem. Od té doby napsal další knihy a každá z nich má patrnou českou stopu. I v té poslední je jich několik: třeba texty Čtení stěn (o Viole Fischerové a s Violou Fischerovou) nebo Hvězda mezi vilami (o pražské funkcionalistické Müllerově vile). „V žilách toho domu už neteče krev.“ To je nejsmutnější věta, jakou jsem o té vile slyšel. Je to přirozené, že nám musí někdo „cizí“ ukazovat místa, odkud je skutečně vidět? Szczygieł není turista, který by ve svých knihách coby průvodce prezentoval vlastní zážitky. On nám jen dokazuje, že my sami jsme často cizinci ve svém „doma“.
(Vybral Jakub Šofar.)
----------------------------
Umlkám do čekání
Umlkám do čekání Korespondence Vladimíra Holana
Akropolis
Jsou-li v českých krajinách stromy obsypané básníky (bývalými, současnými i budoucími), pak Básníků je mezi nimi maličko. Vladimír Holan (1905–1980) k nim patří jistojistě. Ten „neuralgický bod“, jak ho nazval jiný velký český tvůrce Ivan Diviš, zásadně ovlivnil českou poetiku a řadu autorů, vstupujících do poezie v šedesátých letech. Po dlouhé době již konečně existuje téměř kompletní vydání jeho díla. To je teď doplněno výběrem oboustranné korespondence s Bassem, Demlem, Durychem, Fikarem, Horou, Hostovským, Hrubínem, Mukařovským, Vašicou a Vlastimilem Vokolkem. Editor Martin Dvořák vybavil edici fundovaným rozborem stávající podoby zpracování holanovské korespondence a doplnil obrazovou přílohou, včetně faksimilií některých dopisů.
(Vybral Jakub Šofar.)
----------------------------
Andrea Pitzerová
Andrea Pitzerová Jedna dlouhá noc
Andrea Pitzerová Jedna dlouhá noc Obecné dějiny koncentračních táborů
Andrea Pitzerová Jedna dlouhá noc Obecné dějiny koncentračních táborů Přeložil Radim Klekner.
Host
Političtí plánovači se vždy uchýlí k hromadnému zadržování osob, protože se zdá, že to může fungovat, a protože se vždy zdá, že je možné to provést humánním způsobem. Škody napáchané koncentračními tábory nikdy nezabránily reflexivnímu nadšení, aby byly využity znovu. Americká publicistka a spisovatelka Andrea Pitzerová začíná svou pouť po odvrácené straně dějin lidstva a pokroku na Kubě, kde se poprvé objevil pojem reconcentración, jako způsob boje Španělů proti kubánským povstalcům na konci 19. století, a zde i končí, kapitolou Guantánamo a svět, tedy současností: zmiňuje i barmské Rohingy či věznici Abú Ghrajb. Možná že výstižnější než jména táborů je to, co řekl soudce Nejvyššího soudu USA Antonin Scalia k internaci Američanů japonského původu za druhé světové války: „Děláte si legraci sami ze sebe, když věříte, že se podobná věc nebude opakovat.“
(Vybral Jakub Šofar.)
----------------------------
Kyber a eko
Kyber a eko Digitální technologie v environmentálních souvislostech
Host
Právě tak, jako se odborná lékařská veřejnost úspěšně postavila například proti kouření, musí nyní podniknout obdobné kroky v otázce rizik a vedlejších účinků digitálních IT – a nejméně smartphonů –, které již dosáhly pandemických rozměrů. Nečinnost celé lékařské obce je vysoce nezodpovědná. Sborník Kyber a eko o dvou rozdílných světech, pro někoho možná i civilizacích, začíná pěkně zostra, německý psychiatr Manfred Spitzer má jasno; ale není to tak, že ti ostatní (Václav Bělohradský, Jan D. Bláha, Jeremiáš Havranu, Jana Karlová, Martin Leskovjan, Martin Soukup) mu jednoznačně přitakávají – to by pak taková kniha neměla cenu. Edičně připravila environmentalistka momentálně žijící na Špicberkách Zdenka Sokolíčková, doslovem uzavřel Marek Orko Vácha. Co na to syslové, vrabci a tesaříci?
(Vybral Jakub Šofar.)