Článek
Liou Čen-jün
Liou Čen-jün Kdopak se baví
Liou Čen-jün Kdopak se baví Přeložila Zuzana Li.
Odeon
Z dobrého románu se o zemi někdy dozvíte mnohem víc než z učených spisů. V téhle próze se například píše: Když do křesel okresních tajemníků usedli soudruzi Li a Ču, svolali zástupce příslušných obcí a újezdů a složitě se klikatící hranici překreslili v rovnou přímku. Kdo přišel o půdu, dostal náhradu. Pár nespokojenců, kteří dělali největší problémy, zatkli a odsoudili. Na Svátky jara uspořádali vzájemné návštěvy rozhádaných vesnic, hosté přivezli darem pár vepřů a ovcí. No a do dvou let bylo po územních sporech. Podvody, úplatky a korupce jsou v románu Kdopak se baví od jednoho z doma nejčtenějších autorů přirozené jako dýchání, ale jako podobně samozřejmé je zde zachyceno i stranické mimosoudní vyšetřování šuang-kuej. Kdo má štěstí, jde před soud, po jiných se slehne zem.
(Vybral Zdenko Pavelka.)
---------------------------
Wu Xiaobo
Wu Xiaobo Turbulentní dekáda
Wu Xiaobo Turbulentní dekáda Přeložili Zdeněk Hrdlička a Sebastian Aguas.
Mladá fronta
Na příkladech podnikatelů a firem ilustruje čínský publicista a ekonomický analytik historicky ojedinělou dynamiku čínského restartu. Wu není ani náznakem disident, lidskoprávní deficity si uvědomuje, ale na svou zemi je hrdý. Přesto mluvou své kultury neskrývá obavy: Právě teď se Čína, v pozici nové velké země, nachází v kritickém okamžiku svých dějin. Když se podíváme zpět, měli bychom být vděční a nadšení, přestože nás mnohé tíží. Budoucnost je skvělá. Nikdo však neví, kam nás zavede. A ještě například: Co se týká technologického pokroku, lze jen těžko předvídat, zda Čína v období, kdy „už o ničem nepochybuje a začíná rozumět světu“ a kdy stojí na pokraji velkých změn, dovolí, aby tyto nahodilé technologické proměny zapříčinily nějaké průlomové společenské efekty.
(Vybral Zdenko Pavelka.)
---------------------------
Sün-c', tradičně Sün Kchuang
Sün-c', tradičně Sün Kchuang Přeložil Lukáš Zádrapa.
Academia/FF UK
Konfuciovy Hovory jsou v češtině dostupné dlouho. Dvě knihy navazující, výklady, které mají pro konfucianismus stěžejní význam (podobně jako evangelia pro křesťanství), se však překladu dočkaly až v poslední době. První se jmenuje Chan-fej-c’ a ve dvou svazcích vyšla v letech 2011 a 2013. Její překladatel Lukáš Zádrapa teď doplnil svou práci o druhé klíčové dílo. Je to soubor naučení o konfuciánsky správném přístupu ke světu i osobnímu životu. Shrnout se dá do jednoduché pragmatické poučky: co člověku a státu prospívá, to je dobré. Týká se to i přírody, kterou není třeba obdivovat, ale využívat ve vlastní prospěch. V uspořádání společnosti má Sün-c’ jasno: Stát je nejužitečnější nástroj v podnebesí, vládce, to je nejvýhodnější postavení na světě. Ale pozor: musí to být dobrý vládce.
(Vybral Zdenko Pavelka.)
---------------------------
Álvar Núñez Cabeza de Vaca
Álvar Núñez Cabeza de Vaca Ztroskotání
Álvar Núñez Cabeza de Vaca Ztroskotání Příběh trosečníka z pobřeží Mexického zálivu (1527–1537)
Álvar Núñez Cabeza de Vaca Ztroskotání Příběh trosečníka z pobřeží Mexického zálivu (1527–1537) Přeložila Jaroslava Marešová.
Argo
Hispanistka Jaroslava Marešová přeložila, obsáhlou úvodní studií a pečlivými vysvětlujícími poznámkami opatřila zprávu španělského conquistadora, jehož dobyvatelská výprava do Nového světa se změnila ve ztroskotání a několikaletý pobyt mezi indiány. Knihu můžeme číst jako historicko-etnografický dokument, ale i jako fascinující román o překračování hranic mezi světy. Když pochopili, jaká pohroma nás potkala a v jaké nouzi a bídě jsme se ocitli, sedli si mezi nás a bolestí a lítostí nad naším neštěstím se dali do žalostného pláče. (…) Pohled na soucit těchto tak prostých, hrubých a zvířatům podobných lidí s naším neštěstím umocňoval žal můj i ostatních mužů z družiny, takže jsme si vlastní bídu uvědomovali ještě palčivěji.
(Vybral Štěpán Kučera.)
---------------------------
Emmanuelle Pouydebat
Emmanuelle Pouydebat Atlas poetické zoologie
Emmanuelle Pouydebat Atlas poetické zoologie Přeložila Eva Ullrichová.
65. pole
Autorka vybírá šestatřicet živočichů pro jejich kromobyčejné vlastnosti („záhady evoluce“ či spíš evoluční zázraky) vyvinuté k získávání potravy, rozmnožování, regeneraci či maskování. Výčet „zázračných“ zvířat (od „nesmrtelné“ medúzy a nezničitelných želvušek přes „zahradní architekty“ ptáky lemčíky po šimpanze-léčitele) trochu zakrývá, že fascinující jevy jsou všude kolem, i u zvířat „obyčejných“. Knížka je to ovšem krásná nejen zpracováním (na němž mají zásluhu něžné malby Julie Terrazzoni), ale i úžasem nad pro nás nekonečnou mnohostí živé přírody, svými podněty, jak můžou zvířecí schopnosti obohatit současnou vědu, a také environmentálním apelem na ochranu nejen zmíněných živočichů. Do hesel atlasu občas problesknou citáty z krásné literatury, popkultury či lidových přísloví, snad jako připomenutí, že jsme všichni součástí jedné biosféry.
(Vybral Štěpán Kučera.)