Článek
Michel Faber
Michel Faber Sto devětadevadesát schodů
Michel Faber Sto devětadevadesát schodů Přeložil Viktor Janiš.
Argo
V jednom svazku najdeme dvě novely, jimiž se autor ještě před svým úchvatným románem Kvítek karmínový a bílý představil jako suverénní vypravěč se smyslem pro jemnou psychologii postav. V titulním příběhu se potkají dva světy: ona, restaurátorka, která se pokouší v severoanglickém Whitby prací na vykopávkách zbavit osudového traumatu a která neví, že existuje film Mlčení jehňátek; on, medik, o něco mladší a pro ni přitažlivě suverénní, který netuší nic o prerafaelitech. A přece… Druhá historka se jmenuje Kvintet Courage a je to komorní příběh vokálního souboru, jenž má kdesi na samotě v Belgii nacvičit náročnou partituru soudobého italského skladatele. Banální situace se posouvá nejdřív k ironické komedii, ale finále je stejně překvapivé jako dojemné, literárně i lidsky pravdivé. Dva vybroušené prozaické skvosty.
(Vybral Zdenko Pavelka.)
--------------------------
Petr Čornej
Petr Čornej Jan Žižka
Petr Čornej Jan ŽižkaŽivot a doba husitského válečníka
Paseka
Historie nepopisuje minulost, jak se skutečně děla, ale jak chceme a potřebujeme, aby se děla. A pro slovo „skutečně“ skutečně žádné využití není. Postava Jana Žižky je jednou z nejdůležitějších v osnově našeho historického vědomí. Je Žižka Františka Palackého, V. V. Tomka, Josefa Pekaře, Aloise Jiráska, Kamila Krofty, Františka Šmahela. Mého Jana Žižku modelovali Otakar Vávra a Zdeněk Štěpánek pomocí stejnojmenného filmu, ale taky zpodobnění Karlem Svolinským na bankovce s hodnotou 25 Kčs. A pro jiné to možná po blížící se premiéře filmu Petra Jákla bude americký herec Ben Foster. Kéž by životní opus Petra Čorneje, 850stránková kniha o nejslavnějším českém válečníkovi, snad úplně první Žižkova biografie nepsaná ve stínu nějaké ideologické (náboženské) standarty, aspoň trochu rozvolnil semknutou hradbu našich národních vyprávěnek.
(Vybral Jakub Šofar.)
--------------------------
Michal Ajvaz:
Michal Ajvaz: Cesta na jih
Druhé město
Společně s autorovou novinkou Města vyšlo nové vydání jeho románu z roku 2008 Cesta na jih, zřejmě proto, že tyto knihy ještě společně s románem Prázdné ulice (2004) tvoří cosi jako volnou trilogii o putování a pátrání po neznámém, přičemž topos se zde postupně rozšiřuje z pražských ulic přes Evropu na celou zeměkouli (a dál). V Cestě na jih jsou podnětem k detektivní pouti dvě vraždy (jednu z nich spáchá v baletu podle Kantovy Kritiky čistého rozumu postava představující věc o sobě), přičemž stopami se stává písmo mořských červů nebo tvary gumových medvídků; ovšem pátrá se zároveň po podstatě prázdnoty, na jejíž vyslovení by bylo třeba nekonečně kosmů. Příběhy se vysouvají jeden ze druhého, jako by román byl Šeherezádin skládací dalekohled namířený k nejjižnější pláži před posledním mořem.
(Vybral Štěpán Kučera.)
--------------------------
Michal Šanda, Anna Kulíčková
Michal Šanda, Anna Kulíčková Kosáku, co to máš v zobáku?
Meander
Žížala jde na vandr, vlní se jak meandr. Žížala říká: Já jsem had! Jsem zmije jedovatá! A kos, přestože měl hlad, odletěl natotata. Je to krása, je to sranda, když pro děti píše Šanda. Jeho knížka o kosáku je svébytný atlas ptáků: Kampak jde ten popleta? Má křídla. Proč nelétá? Drop je velký, těžký, proto chodí pěšky. Kukačka je známka punku a má čas i na hádanku: Poznáš ji podle zvuku? Kuku! Knížka není pro ty hejly, co si radši píšou mejly, pro ty hloupé z holek, kluků, co datlují na Facebooku. Co na sebe řekne zvon? Je, nebo to není on? Bim! Bam! Bim! Tajemství ti vyzvoním. Atlas ptáků popadni, najdi: zvonek zahradní. Báseň dětství, báseň vzniku. Kosáku, co to máš v zobáku? Jen žížalu v otazníku. To vše do svých maleb schová skvělá Anna Kulíčková!
(Vybral Štěpán Kučera.)