Článek
Když se Jie Wen-ťie o pár dekád později podařilo kontaktovat mimozemskou civilizaci, poslala jí následující vzkaz: „Přijeďte. Naše civilizace není schopna řešit své problémy. Potřebujeme zásah zvenčí.“
Čínský spisovatel Liou Cch’-sin si ve svém románu Problém tří těles (přeložil Aleš Drobek, Host 2017) nebere servítky a klade otázku, zda se ze současného marasmu vůbec ještě dokážeme sami dostat. „Lidská civilizace se provinila neodpustitelnými zločiny proti planetě a musí být potrestána,“ prohlašuje dokonce jedna z postav.
V žánru science fiction se poslední roky odehrává nenápadná revoluce: daří se přepisovat úzkou definici sci-fi jako literárně nenápaditého žánru posedlého technickými udělátky. Aktuální okysličující vlně „humanistické sci-fi“ vládnou spisovatelky přicházející do dříve skoro výhradně maskulinního žánru s odlišnou optikou. Nové podněty ale přinášejí také autoři ze zemí mimo angloamerickou jazykovou komunitu. Problém tří těles je vůbec první překladový román, jenž získal nejprestižnější žánrovou cenu Hugo. Liou Cch’-sin se jí dočkal sedm let po vydání originálu, v době, kdy už platí po celé Asii za literární hvězdu. Do Čech přichází první díl jeho trilogie Vzpomínka na Zemi dva roky po zmíněném ocenění. Shodou okolností jen pár měsíců před premiérou filmového zpracování, kterého je ujal režisér Fanfan Zhang.
V záplavě víceméně standardního čtiva, které chrlí žánrová vydavatelství, je tu najednou román, který si poutavě hraje s nelineárním způsobem vyprávění a motivace postav načrtává stejně suverénně jako fyzikální teorie.
Problém tří těles je klasická úloha nebeské mechaniky řešící vztahy tří vesmírných objektů, jež se vzájemně ovlivňují svou gravitační silou. Tradičními matematickými modely je neřešitelný, stal se proto základem moderní teorie chaosu.
V románu se s ním potýkají obyvatelé planety v systému Alfa Centauri obklopené třemi slunci, jejichž pohyb je nepředvídatelný. Střídání chaotických a stabilních ér odvislých od blízkosti či vzdálenosti jednotlivých sluncí má analogii ve zmatku lidských dějin, který se s postupem času stupňuje a – jak se zdá – neodvratně směřuje k civilizačnímu krachu. Žádný div, že astrofyzička Jie Wen-ťie ztrácí víru v lidstvo a věří, že podrobení se vyspělejší civilizaci je jediný způsob, jak ještě zachránit naši planetu.
Román je zasazen do komplikovaného, ale velmi poutavého kontextu moderních čínských dějin, svou roli v něm hraje i širší historie regionu či východní filosofické a náboženské koncepty. Četba Problému tří těles je pak osvěžující právě proto, že je vzdálená všem klišé západní sci-fi. Text si zároveň zachovává určitou osvobozující naivitu, která třeba autorovi dovoluje vyprávět klíčové teoretické pasáže skrze výjevy ze hry pro virtuální realitu.
Rozpětí témat románu je vůbec fascinující – od programů určených ke kontaktování mimozemských civilizací přes ideologické války uvnitř „vítací“ pozemsko-trisolaranské organizace až po nanotechnologie. Košatý příběh odehrávající se v několika časových rovinách se první třetinu knihy jen pomaličku rozjíždí, jako kdyby se učil žít s vlastní komplexností, pak se však linie začnou sbíhat a román nabere strhující obrátky.
„Vedle toho, co musí řešit hrdinové v knize, byly mé problémy v Oválné pracovně zcela marginální,“ prohlásil o Problému tří těles bývalý americký prezident Barack Obama.
Jestli totiž postavy románu něco spojuje, pak jsou to pochybnosti – nad budoucností lidstva i nad jejich vlastním jednáním. Nad příběhem kontaktu s mimozemskou civilizací vůbec visí jistá neurčitost. Trisolarané jsou vyspělejší, ale zároveň se bojí rychlé evoluce lidstva a skepsi Je Wen-ťie a dalších vědců „vítací“ organizace možná podporují zcela záměrně.
„Jste jen pouhý hmyz!“ nechají v závěru promítnout na sítnice vyděšených obyvatel zeměkoule. „Trisolarané, kteří se na lidi dívají jako na hmyz, zřejmě zapomněli na jeden neodbytný fakt – hmyz nikdy nebyl poražen,“ poznamená k tomu jeden z hrdinů knihy.
Je tu samozřejmě jistá šance, že se lidstvo z románové trilogie poučí a začne konečně řešit své problémy. Přímé setkání s vyspělou civilizací proběhne až za čtyři století a vypráví o něm druhý díl nazvaný Černý les, jehož český překlad má vyjít na podzim.
