Článek
V životě Mayů, pro současníky stále tajemného národa, měl čas vůbec nejdůležitější místo. Jejich kalendář byl téměř dokonalý, uměli si třeba spočítat, kdy bude zatmění Slunce. Jenže mayský kalendář je dotažen jen do 21. prosince 2012. Co se stane za tímto datem, 22. prosince v 00.01? Konec světa? Přílet mimozemšťanů? Odlet na jinou planetu? Michael Jackson, Elvis Presley a Jim Morrison vstanou z mrtvých? Nebo se dokonce přestane krást?
Možná to bude o pár dní dřív nebo později, kalendář se všelijak měnil, upravoval a byla do něj vložena nula. Ale rozhodně se něco stane. Rozhodně. Je v tom obrovský a hlavně kreativní potenciál. Investoři to cítí, mají na to speciálně vyvinutý čuch.
Ale co kdybychom tu hru přijali a vyhlásili: Tak jo, tak bude konec světa. Máme 14 měsíců na to, abychom si řekli vše, co máme na srdci a co si myslíme, že je důležité. Od téhle chvíle žádné zbytečné verbální pšouky, žádné krafání, plkání, dost mlácení prázdné slámy. Jak píše evangelista Matouš (12,36): Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydají počet v den soudný.
Co by si počali všichni ti obchodníci s veřejným míněním, opinion makeři a leader makeři? To by byl malér. Nějaký badatel či ještě spíše výzkumný ústav by pak narychlo musel objevit, že mayský kalendář vůbec nekončí, naopak, že to byla špatná interpretace, komunikační šum. I po 21. prosinci 2012 se bude žít, s celou parádou. Bude se pěkně užívat života, plnými hrstmi. Hlavně, proboha, ať lidi zase začnou žvanit!