Hlavní obsah

Hudební cynici. Sloupek Štefana Švece

Říká se, že v každé nenávisti je obsaženo nemalé množství lásky. Bojím se, že je to i obráceně. V každé lásce je víc než kousek nenávisti. Jen tak si dovedu vysvětlit, jak moc mě baví, když si někdo dělá legraci z věcí, co jsou mi svaté.

Foto: Petr Horník, Právo

František Skála

Článek

Od raného dětství jsem jezdil se skauty do lesů nechat se okusovat mravenci, halekat při táboráku Wabiho a romanticky nabírat do pohorek jehličí.

Když se ale Marek Eben v písni Trampská tomuhle životnímu stylu vysmál (Mlhavým ránem bosi jdou, / kanady vržou na nohou / a dálka tolik vzdálená je blízká. / Město jsi nechal za zády, zajíci dělaj rošády / a z křoví někdo tiše Vlajku píská. / Najednou připadáš si ňák príma, svobodnej a tak, / prostě tak, tak ňák, ňák tak), chechtal jsem se dlouho.

Stejně jako když se v časech mé nejvyšší obliby Čechomoru tentýž velmistr cynismu dopustil písně Folkloreček (Slunéčko vychází nad vysokú horu, / počítám, že večer / pude zase dolu. / Večer pude dolu, zítra pude znovu, / takhle tu písničku máme hned hotovú. / Nejvíc ňa ten folkloreček dojímá, / když se hraje elektricky, elektricky s bicíma).

Foto: Luděk Peřina, ČTK

Koncert bratří Ebenů

Tvůrci seriálu Kumšt, který produkují Kytary.cz na YouTubu, si dělají legraci ze spousty žánrů, které mám rád. Jejich parodie jsou někdy lepší než originály a patří u nás doma k nejzpívanějším ušním červům.

A nejspíš protože jsem jako každý Pražák trochu z vesnice a zažil jsem spoustu obecních plesů i zábav, mě až dojímá Pokáčův láskyplně výsměšný klip Láska na vsi.

Bez skandálu to nemá cenu. František Skála o politickém umění

SALON

Věřím, že podobně to mají taky ostatní. Nebojím se tedy doporučit, co je za poslední léta v uvedeném žánru zlých písní nejbrutálnější.

Výtvarník František Skála nazpíval se souborem Provodovjané album čisté dechovky s názvem Pojď se mnou děvče mé. A důchodcům, kteří tento hudební žánr oblibují, na něm v aranžích, jež publikum zná a miluje, nabízí texty jako: Za řekou na stráni je krematorium, / je tam pěknej chládek a kolumbárium. / Ve výklenkách urny mrkají na sebe, / černé dýmy z nebožtíků stoupají do nebe, případně Nenakupuj matrace, / když chceš pod širákem spát, / až pojedeš do pece, / nebudou ti disko hrát.

Nevím, kolik důchodců album ocení. Až ale sám dojdu do věku, kdy mě začne těšit dechovka, doufám, že najdu sílu pouštět si ho často.

Související články

Vánoční slovo. Sloupek Štefana Švece

O čemkoli jiném se dá psát rozumně, o Vánocích ne. Jsou tak překryté haldami hotových výkladů, že podotknout k nim něco užitečného, nedejbože hlubokého, není...

Praha na steroidech. Sloupek Štefana Švece

Pro některé lidi je Praha příliš rušná. Spousta chodců v ulicích, spousta aut, tramvají a elektrokoloběžek, spousta křižovatek, obchodů a věcí, jako je...

Výběr článků

Načítám