Demos kratos. Sloupek Štefana Švece

Racionální volbu provozuje během volebních rituálů v demokracii málokdo. Velkou část voličů zajímá politika jen okrajově a rozhodují se u uren na poslední chvíli. Řídí se podle emocí, úsměvů kandidátů, nabubřelých tříslovných hesel a často prostě podle toho, koho si naposledy zapamatovali. Proto fungují tolik vysmívané předvolební kampaně. Město oblepené billboardy s fešně vyfoceným švihákem udělá pro volební úspěch víc než nejpropracovanější program.

Svéprávní občané jsou v podstatě mýtus. Prezident republiky, zvolený v přímé volbě, opakovaně mluví o tom, že třetina národa jsou debilové a půlka má (logicky) podprůměrný intelekt. Každý z nás si kolem sebe vybaví přehršel lidí, kvůli nimž se kdysi v rakousko-uherských armádních pravidlech muselo uvádět, že kůň se zapřahuje zadkem k vozu. I tito lidé ovšem uplatňují své volební právo.

Pokud jde o vlastní zájmy, často volíme proti nim. Důchodci vybírají zloděje, kteří ožebračují stát, a tím postupně ničí veřejnou sociální péči. Prekarizovaní pražští junior manažeři nedají dopustit na pravicové politiky, díky nimž nikdy nedosáhnou na vlastní bydlení a přijdou o jakoukoliv ochranu před zvůlí těch, co jim dávají práci.

Relevantní informace, podle kterých se mají občané v demokracii rozhodovat, jednoduše neexistují. Nebo možná existují, ale nikdo neví, které to jsou. Smršť faktů a výmyslů, co se na nás denně ze všech stran valí, je tak rychlá a ohromná, že vybrat data důležitá pro vlastní rozhodování je nemožné. Úzkost z kumulovaného chaosu dokáže zmírnit jen to, když omezíme přijímané zprávy na ty, které potvrzují náš světonázor. V něm se potom posilujeme a jiné informace k sobě nepouštíme.

Je s podivem, že demokracie, u níž neplatí žádný ze základních principů jejího fungování, je pořád nejúspěšnějším systémem správy věcí veřejných. V konkurenci ostatních způsobů vlády má stále nejlepší výsledky a přináší spokojenost největšímu počtu lidí. Vzhledem k tomu, že racionálně to fungovat nemůže, považoval bych tento výsledek za magii. Demokracie se prostě nějak tajemně líbí prasilám, bohům a energiím, které řídí svět. A proto je dobré se jí držet.