Hlavní obsah

Bramborová. Sloupek Štefana Švece

26. 6. 2023, 10:00

Kdo byl první člověk ve vesmíru, na jižním pólu nebo na Mount Everestu, víme. Jednomu se ani nechce ta jména po tisící opakovat. I na ty druhé si občas někdo vzpomene. Druhého muže na Měsíci Buzze Aldrina má spousta lidí ráda právě proto, že nebyl první. Ti třetí můžou mít radost aspoň z toho, že mají bronz. Ale na čtvrté – na ty každý kašle.

German Titov se připravuje na svou vesmírnou misi.

Článek

Na čtvrtém místě jsem strávil celé dětství. Říkali, že mám bramborovou medaili – a hádejte, viděl jsem ji někdy? Neviděl. Mohly být aspoň hranolky. Dneska děti dostávají v závodech diplomy i za to, že nezabloudí na oválu. V naší době byl člověk čtvrtý, a nic z toho. Jak k tomu přijdeme? A jak k tomu přijdou ty historické osobnosti? Takže:

Čtvrtým člověkem ve vesmíru byl German Titov. Původně byl Gagarinovým náhradníkem, nakonec letěl po něm a dvou Američanech 6. srpna 1961. Dodnes je tím nejmladším, kdo byl na oběžné dráze – v době prvního letu mu ještě nebylo šestadvacet. Stal se prvním člověkem, který obletěl Zemi víckrát (celkově sedmnáctkrát), prvním, kdo pilotoval vesmírnou loď, prvním vesmírným fotografem, prvním, kdo ve vesmíru spal, a prvním, kdo se v něm pozvracel. Zlatých medailí má tudíž vlastně dost.

Čtvrtým polárníkem, který vedl úspěšnou expedici na jižní pól, byl Vivian Fuchs (jen o dva týdny ho v lednu 1958 předběhl Edmund Hillary, ten z Mount Everestu). Fuchsova expedice byla první, které se podařilo přejít napříč celou Antarktidu, což zabralo sto dní. A mimochodem: Fuchsova dcera se jmenovala Hillary.

Nejsou malé bolesti. Sloupek Štefana Švece

SALON

Kdo byl čtvrtým horolezcem na Everestu, přesně nevíme. Mohl to být Ernst Schmied nebo Jürg Marmet, oba Švýcaři totiž šplhali roku 1956 spolu. Jeden den po nich dolezli další dva Švýcaři, pracovně jim můžeme říkat ten pátý a ten šestý. Mezi prvními šesti lidmi na nejvyšší hoře světa jsou tedy čtyři ze Švýcarska. Švýcaři se stali prvním národem, který dostal na Everest čtyři lidi za sebou.

Čtvrtou ženou, která kdy dostala Nobelovu cenu, byla Marie Curie-Skłodowská. Bylo to v roce 1911 za chemii. Vtipné je, že vůbec první ženou, která kdy dostala Nobelovu cenu, byla také Marie Curie-Skłodowská. To bylo roku 1903 za fyziku.

Dokázala tím názorně to, co jsme viděli i v předchozích příkladech: každý, kdo je v něčem čtvrtý, je zároveň v něčem první. Takže až zase někdy dostanete bramborovou medaili, nemusíte se zlobit a smutně stát v koutě. Klidně se nechte oslavovat za zlato.