Článek
Kromě různého nesnesitelného poučování, moralizování a vyvyšování se, a to dokonce i pomocí hesel jako Praha a láska zvítězí nad vsí a nenávistí, se ale na sociálních sítích a v úvahách novinářů objevuje též obava, že protibabišovská kampaň, kdy se budeme lidem posmívat a říkat jim, jak jsou hloupí a jak blbě volí, nemusí mít kýžený výsledek. Ta obava je samozřejmě správná. A v návaznosti na ni se objevuje i otázka, jak tedy vlastně lidi, kteří „nevolí jako my“, oslovovat.
Mapa České republiky, která jasně ukazuje, kde lidi volili více Petra Pavla a kde naopak více Andreje Babiše, je velice podobná oné mapce, kterou někdo vytvořil před pěti lety, když se Miloš Zeman stal podruhé prezidentem. Tehdy novináře napadlo porovnat ji s mapou exekucí a zjistili, že tam, kde jsou lidi více zadlužení, volí více Zemana. To pochopitelně neznamená, že ten, kdo je v exekuci, automaticky volí Zemana, Babiše, ANO nebo SPD, ale znamená to, že tu máme regiony, kde se lidem žije hůř a kde se hlasuje více proti současnému systému.
Andrej Babiš na tiskové konferenci po oznámení výsledku prvního kola prezidentských voleb
Je s podivem, že se tak malá země potýká s tak velkou regionální nerovností.
Požadavek na větší důraz na regionální rozvoj ale mohli politici i média vyslyšet už v roce 2011, kdy ho dost jasně artikulovali demonstranti ve Šluknově. V mediální zkratce se ovšem dostalo pouze na problémy s nově přistěhovalými Romy, a všechny demonstrace tak byly rámovány jen jako rasistické. Sociální problémy s lidmi z ubytoven byly sice spouštěčem těchto strach vyvolávajících protestů, pozornější posluchač však mohl v tamních projevech zaslechnout i obavy nad tím, jak se ruší nemocnice, školy, vlakové a autobusové spoje a jak je život v pohraničí složitý, zejména když je nedostatek pracovních příležitostí.
Přitom právě nemocnice a školy, stejně jako další podobné instituce, přinášejí odlehlým místům nejenom pracovní příležitosti, ale taky vzdělanost. Dobrá infrastruktura pak pomáhá mobilitě a může lákat další lidi, aby se přistěhovali. A to bez toho, že bude muset mít každý dospělý člen domácnosti vlastní auto.
Saša Uhlová: V Duchcově na náměstí
Už roky si říkám, že by měl existovat nějaký Marshallův plán nejen pro Sudety, ale pro všechny regiony, které se právem cítí být opomíjeny. Aby například děti v Karlovarském či Ústeckém kraji měly stejnou šanci, že vůbec dokončí základní školu, jako mají děti v Praze.
Pak bychom nemuseli v čase mezi dvěma koly prezidentské volby horko těžko vymýšlet, co rychle udělat, aby lidi volili „správně“.
