Článek
Příklad nejnovější: Dáma s kaméliemi v příbramském Divadle Antonína Dvořáka v režii Milana Schejbala. Nehrají tradiční autorskou dramatizaci Alexandra Dumase mladšího, nýbrž sevřenější, komornější, nový text Reného de Ceccatty.
Sólo pro Sabinu
Ceccatty oživil romantický příběh oduševnělé a kariéru dneska naprosto neuvěřitelně pro lásku obětovat se ochotné kurtizány v roce 1999 pro Théatre Marigny na Chams-Elysées, když se jeho ředitelem stal Angeličin "Joffrey de Peyrac" Robert Hossein. Ten si přál novou verzi Dámy s kaméliemi pro herečku své duše Isabelle Adjaniovou.
Jenom kdo viděl příbramské inscenace Hrdý Budžes, Jak jsem vyhrál válku nebo Amadeus – nebudu vypočítávat všechny úspěchy – uvěří, že také Schejbalova Dáma s kaméliemi se zařádí k noblesním číslům repertoáru.
Inscenace v Paříži se rodila v naprosté izolaci a stala se malou atomovou bombou. Po odtajnění byla okamžitě vyprodaná první stovka repríz...
No a v Příbrami ji umělecký šéf a režisér Milan Schejbal určil pro Sabinu Laurinovou. Její návrat na jeviště je víc než šťastný. Kurtizánu Markétu Gautierovou a její osud mezi muži, kteří ji milují z nejrůznějších důvodů, hraje s tragikou velkých lásek.
Laurinová umí být na jevišti neskutečně krásná. Její part se zařadí k těm, které když přijedou z „venkova“ do Prahy, jsou obdivovány. Jak je to možné, že nám takový herecký výkon unikl?!
Umřít v jejím náručí
Mileneckou rozdychtěností je postižen zamilovaný Armand Duval Jiřího Vojty. Chápajícími kolegyněmi, na jejích výdělcích závislými, jsou Prudence Duvernoyová Heleny Karochové a komorná Nanine Kateřiny Fixové. Prostitutkou nového, sebestředně kořistného a bezohledného typu je Olympe Petry Dospivové…
Fatálními postavami pro rozuzlení příběhu zůstávají Armandův otec (Jaroslav Someš) a Markétin generální sponzor, vévoda de Bassano (Čestmír Gebouský) - Inscenaci Dáma s kaméliemi předpovídám na rozdíl od ní samotné dlouhý věk.
Celkové hodnocení: 80 %
Divadlo Antonína Dvořáka Příbram - René de Ceccatty: Dáma s kaméliemi
Podle románu Alexandra Dumase syna.
Překlad Jiří Žák.
Režie Milan Schejbal,
dramaturgie Pavlína Schejbalová,
scéna a kostýmy Jana Zbořilová,
hudba Ondřej Brousek.
Premiéra 1. března 2012.