Článek
Ctitelé Kafky a Borghese dostali před dvěma lety možnost obdivovat Pražské vademecum Franze Kafky autorů Josefa Čermáka, Juana Eduarda Fleminga a Jana Jindry, které vydalo Nakladatelství Franze Kafky. Nyní ho autor podstatně rozšířil především o citace z Kafkových dopisů. S obsahem a rejstříkem budou další svazky naprosto úžasné.
„Umím se i smát, Felice, nepochybuj o tom, jsem dokonce známý jako velký smíšek. Stalo se mi dokonce, že jsem se při jednom slavnostním setkání s naším prezidentem začal smát, ale jak!“ napsal v roce 1913 přítelkyni Felice Bauerové o zážitku v Úrazové pojišťovně dělnické na Poříčí č. 7.
Psaní do deníku
„První večer. Soused si celé hodiny povídá s domácí. Oba mluví potichu, domácí skoro neslyšně, tím je to horší,“ zapsal si do deníku v roce 1915 po stěhování do Bílkovy ulice č. 10. „Psaní, které se po dva dny rozbíhalo, jsem musel přerušit, kdo ví na jak dlouho. Čiré zoufalství. Je tomu tak v každém bytě? Čeká na mě taková směšná a naprosto zničující nesnáz u každé bytné, v každém městě?“
Jeho učitel hebrejštiny Friedrich Thieberger vzpomínal, že když jednou hleděli z oken bytu Kafkových rodičů v Oppeltově domě dolů na Staroměstské náměstí, Franz ukazoval na jednotlivé budovy: „Tady bylo mé gymnázium, tam za ním je vidět univerzitu a kousek nalevo je můj úřad. V tomhle malém kruhu,“ a opsal prstem pár malých kroužků, „je uzavřen celý můj život.“
Josef Čermák: Prahou Franze Kafky
Albatros, 55 stran, 179 Kč