Hlavní obsah

Ruský film jde do módy

Právo, Michal Procházka
ROTTERDAM

Rotterdamský filmový festival, který letos načíná už po čtyřiatřicáté sezónu velkých přehlídek filmu, má svá specifika. Nosí se tady džíny, pije hlavně pivo a objevují se tu mladí, talentovaní režiséři i nové impulsy v kinematografii. Letošní trend praví, že v Rusku se objevil nový film, říká se mu ruská paralelní kinematografie, protože oživení nevychází z nových velkých studií, ale z alternativní scény.

Foto: Josef Zajíc

Ostrava 14.2.2018 Olympijský festival Ostrava 2018. Sledge hokejový duel mezi HC Sledge Studénka( žlutí) a SHK Lapp Zlín( oranžovo černí)

Článek

Poslední léta platí, že se Rusko na západě pyšní mnohem větším sex appealem než spíše "nudné" země Střední a Východní Evropy. Filmy z mocnosti, která má "blízko do minulosti" a zároveň i do kapitalistické budoucnosti, slaví malý triumf.

V soutěži o rotterdamského tygra tu má východní medvěd hned dvě želízka. Populární herecká star Renata Litvinova zde představuje svůj hraný debut Bohyně: Jak jsem se zamilovala. Jde o policejní thriller s prvky surrealismu, kde hraje prim krásná policistka, vyzbrojená nejen zbraní, ale i různými ženskými fetiši. Dráždivá stylizace se honosí afektovanými city a je okořeněna zločinem a obligátním motivem ztracené dívky, kterou je třeba najít...

S Litvinovou soutěží její krajan Ilja Kržanovskij, jeho debut 4 tvoří čtyři příběhy z dnešní Moskvy, která se jeví jak absurdní tak působí jako ze špatného sci-fi. Příběhy se zabývají jak sociálními proměnami v dnešním Rusku, tak i vizionářskými strachy z klonování. Rusko začíná být zemí extrémních rozdílů, kde můžete cestovat mezi několika staletími.

Filmy z Číny

V programu jsou ale samozřejmě zastoupeny všechny současné filmové mocnosti, které natáčejí umělecké filmy. Plakáty na hollywoodské hity tu najdete jen na ulicích a v průchodech. Velké zastoupení zde mají namísto toho například jihoasijské kinematografie, které se těší ve světě (ne u nás) už dlouho módní oblibě.

Největší zájem byl o "drama impotence" Zelený klobouk někdejšího čínského scenáristy a nyní režiséra Liu Fendoua. Autor si tu brilantně pohrává s třemi příběhy, atraktivně míchá milostné motivy s příchutí gangsterky a rozvíjí tragikomické "drama obyčejného šílenství", v němž je předčasně ejakulující policista nakonec skrytým svědkem nevěry své ženy. Samotný název odkazuje na to, že v Číně není podvedený manžel paroháč, ale říká se, že nosí zelenou čepici. A film se snaží shodit absurdní mužskou ješitnost těch, kteří si ve sprchách například poměřují mužství.

Zajímavou kombinací byl snímek čínsko-holandské režisérky Fow Pyng Hu Paradise Girls, v němž spojuje příběhy tří mladých žen z Koreje, Číny a z Hong Kongu. Film stručně vystihuje i všední život čínské komunity usazené v Nizozemí, přičemž ukazuje, jak skrytou nevraživost bílé majority, tak i předsudky samotných Číňanů.

Argentina: tradice a drogy

Jihoamerickou a hlavně argentinskou kinematografii zastupovala rovněž celá série filmů, objevil se zde i další dobyvatel světových festivalů z Argentiny: Las mantenidas sin suenos (Zajatí beze snů). Autoři Vera Fogwill a Martin Desalvo nás zavádějí opět do autenticky vykresleného prostředí dnešní Argentiny a zaobírají se trampotami její těsné, stále dosti tradiční rodiny. A ptají se, jak to dopadne, když se najednou z matky stane feťačka.

Související témata:

Výběr článků

Načítám