Článek
"Spisovatelem jsem se stal náhodou po návštěvě pár berlínských literárních večírků. Zalíbilo se mi, že mladí autoři týden co týden proměňují své zážitky ve stále nové texty, které veřejně předčítají a ještě za to inkasují vstupné. Je to velmi podivuhodný způsob žití," říká Kaminer, který první sbírku čtivých mikropovídek nazval Ruské disko (2000). Stejně se jmenují oblíbené večírky v berlínském Kaffee Burger, kde vystupuje jako DJ: z desek valí všechno možné od punku přes folklór po pop. Kdo si sem chce vyrazit, musí ale počítat s padesátimetrovou frontou - Ruské disko je kult.
"Chodí na nás Němci a Rusové, kteří chtějí zapomenout, že jsou v Německu," vykládá Kaminer, který o sobě tvrdí, že za dob Sovětského svazu býval hipíkem, pak punkerem a nyní je maloměšťáckým punkerem, protože divoký životní rytmus je nucený skloubit s realitou všedního dne: musí zajít pro děti do školky, vydělat peníze. Z Kaminera se stala popová hvězda. Vystupuje v rádiu, v televizi, jeho sloupky plní noviny.
Město, kde se chodí nakupovat v pyžamu
Náboje do jeho literární pistole mu hojně dodává město, ve kterém dnes žije: "Berlín je zajímavé místo. Každý den se díky neustálému přistěhovalectví proměňuje. Nepřijde mi ale moc hektický. Přes den chodí na Schönhauser Allee, kde bydlím, lidi nakupovat v pyžamu. To město je tak občas spíše vesnice."
Jeho poslední knížka se jmenuje Moje německá kniha džunglí (2003). Posbíral sem zážitky z cestování po zemi, která svého Rusa tolik obdivuje. "Je to obrovský vypravěčský talent," tvrdí o něm například týdeník Der Spiegel.