Článek
Co vás inspirovalo k tomu vybudovat na střeše Rudolfina v Praze jazzový klub?
Napadlo mě to, když jsem v Rudolfinu před čtyřmi lety vystupoval se švédským pianistou Bobo Stensonem. Je to obrovská budova, která většinu dne zeje prázdnotou. Podle mého názoru dnes ale budí dojem spíše daňového úřadu než chrámu umění. Budova takového významu a na tak skvělém místě by měla přitahovat návštěvníky ve dne i v noci. A přitažlivost začíná už daleko dříve než u zdi domu. Myslím si, že celé okolí Rudolfina by mělo vypadat jinak a daleko více reflektovat skutečnost, že je tam na tak malém prostoru soustředěno tolik obrovské kreativity – UMPRUM, Filosofická fakulta, Konzervatoř, Právnická fakulta a hlavně Palachovo náměstí, které by mělo oslavovat život.
Plán oživení Rudolfina je nejen o jazzovém klubu na střeše, ale o celém okolí a svým způsobem i o celé Praze. Je historicky krásná, ale současností nezajímavá. Záleží jen na nás, jestli si vybereme žít zakonzervovaní v jakémsi barokním skanzenu, nebo k tomu úžasnému, co naši předkové vybudovali, přidat i něco současného, co by obohatilo život mnoha lidí.
Praha je dnes jen tři hodiny jízdy od Berlína, ale s ním se prostě nedá srovnat. O Londýnu, Paříži či New Yorku ani nemluvě. Přitom Praha do této skupiny důležitých kulturních měst historicky vždy patřila.
Inspiroval jste se nějakým jiným podobným projektem ve světě?
Jazz se za posledních třicet let posunul z malých klubů do koncertních síní, a tak i Carnegie Hall má dnes Zinkel Hall, Lincoln Center má hned tři - Rose Theater, Allen Room a Dizzy’s. V Evropě se postavila skvělá místa jako Bimhuis v Amsterdamu, Porgy und Bess ve Vídni či JazzHouse v Kodani. Jsou to vlastně koncertní sály přímo pro jazz a jejich vybavení a akustika jsou na té nejvyšší úrovni, přesně jako pro klasickou hudbu, kde je vše podřízeno poslouchání muziky. Můžete si k tomu ale dát sklenici dobrého vína. Něco takového potřebuje i Praha, a nejen to.
Rudy Linka je skvělý muzikant i organizátor.
Odkdy se touto myšlenkou zabýváte a v jakém stádiu s realizací jste?
Na tomto projektu pracuju tři roky a mám už kolem sebe úžasnou skupinu lidí, kteří ho opravdu podporují - primátor Svoboda, předsedkyně poslanecké sněmovny Němcová, ministryně kultury Hanáková, poslanec Polčák, senátor Bratský, ale i takové osobnosti české kultury jako jsou Josef Pleskot, Eva Jiřičná, Zdeněk Lukeš, Václav Hudeček a mnoho dalších.
To ještě nezaručuje, že bude realizován...
Setkal jsem se s názorem, že to je vlastně jen otázka peněz, které však v Praze prostě nejsou. Já si ale nemyslím, že je to tak jednoduché. Rakouský Graz je oproti Praze malé městečko, a stejně se tam děje mnoho zajímavého. V Praze ne. Kultura není jen něco okrajového, na co se dají peníze, až když nějaké zbydou. Do kultury se musí investovat jako do každého byznysu a teprve potom se může očekávat, ba přímo požadovat, návrat vložených investic a více. Jsem naprosto přesvědčen, že projekt oživení Rudolfina takovou investicí je a jsem opravdu rád, že tento plán má tak pozitivní odezvu.
Bylo by podle vaší představy na střeše Rudolfina ještě něco dalšího, kromě klubu?
Jen klub a terasa, ze které je úžasný výhled. Přitom z ulice není vidět nic. Vlastně by to byl takový malý maják. V Rudolfinu samotném bychom chtěli udělat i filmový klub, který povede Honza Hřebejk.
Jak se na vaše plány dívají čeští úředníci? Konzultoval jste to již s nimi?
Měli jsme první schůzku s památkáři, která byla velice plodná a informativní. Celý projekt jsme potom předělali.
Kdo je autorem projektu?
První skicu namaloval skvělý newyorský architekt Joseph Donovan a jeho tým. V létě se bude vyhlašovat architektonická soutěž.
Existuje nějaká náhradní varianta, nějaké jiné místo, kde byste chtěl jazzový klub v Praze vybudovat?
Tento projekt není o jazzovém klubu, ale o renovaci celé městské části okolo Rudolfina a také přivedení Prahy více tam, kam patří – do jednoho ze světových kulturních center.
Když půjde všechno dobře, kdy by měl být projekt realizován?
Dnes máme cíl podzim 2016.
Kdo bude investorem?
Tento projekt bude podpořen státem, privátními sponzory a my doufáme, že i Evropskou unií. Podle mého je na něm důležité, že určitě vrátí každou korunu, která se do něj zainvestuje. A to úplně nejlepší je, že není o penězích, ale hlavně o tom, že udělat něco pro svou zemi je tou největší ctí, kterou člověk může dostat. Věřím tomu, že je v Čechách už plno lidí, kteří to cítí stejně.
