Článek
Upřímně v nich děkuje Boženě Šléglové, Růženě Žohové i své ženě Mileně, kterým patří spoluautorství stejně jako jemu. Podtitul knihy Zač jsme bojovali příznačně doplňuje symbolický název Laboratorní deník. Jde totiž o osobité a osobní zážitky i úvahy o životě v Bratislavě, kde se narodil, přes studia na pražské VŠCHT, s absolutoriem v roce 1952, po vystižení atmosféry ve společnosti i vědeckém světě prakticky až do současnosti.
Zahradník velmi citlivě a s úctou sleduje řadu kolegů z domova i ze zahraničí, s nimiž se setkal. Nejproslulejší a nejobdivuhodnější je postava akademika Otto Wichterleho viděného jako chemika, pedagoga, experimentátora a vůbec učence. Člověka odborných i lidských kvalit.
Zahradníkovy názory jsou průzračně čisté, jakkoliv mají hrany s ostrostí břitvy. Každý, kdo chce něco vědět o českém vědeckém světě nebo vůbec o životě v uplynulém půlstoletí, měl by se poučit v jeho Laboratorním deníku.
Zahradníkova úcta chovaná po celý život k ideálům 28. října 1918 je rovněž zrcadlem dnešní, ale i předcházející politické reality. Pro něj je vztah k tomuto svátku indikátorem poměru lidí k demokracii a svobodě.
Rudolf Zahradník: Laboratorní deník
Academia, 459 stran, 495 Kč