Článek
Grandhotel vyvrátil obavy, že se Rudišovi už nepodaří přijít s dalším silným dílem. Navíc ukázal, že se autor dále vyvíjí, že nepoužil nouzový východ v opakování postupů a témat z úspěšného debutu. Nebe nerozmělňuje, i když jeho hrdina Fleischman je opět třicátník, jenž se snaží uniknout z prostředí, kde žije, přičemž je opět konfrontován s německým prostředím.
Posun je vidět především ve stavbě příběhu, který je sevřený a skvěle vypointovaný, zatímco Nebe bylo trochu epizodické a občas nekoherentní, násilný byl zejména začátek, který měl vysvětlit, jak příběh vznikl. Těchto chyb se Rudiš v Grandohotelu vyvaroval. Navíc se mu daří skvěle ukázat, že realita může být hodně odlišná od toho, jak je podávána, takže představuje pandán k povídce V houštině Rjúnosuke Akutagawy, podle níž natočil Kurosawa film Rašomón. Alespoň v místech, kde nepřevážil autorův sklon k romantice, ukázal jak bývá realita banální a špinavá, jací ve skutečnosti jsme ve srovnání s tím, jak se ukazujeme světu.
Škoda jen, že první partnerkou neúspěšného Fleischmana se nakonec stala docela hezká dívka a ne podobný ztracenec pracující také v hotelu. Bylo by to adekvátnější a dalo by to knize větší přesvědčivost. Možná taky měl vrátit příběh do původního dějiště, hotelu v centru města, aby symbolický útěk vzduchem v balónu působil silněji a snažit se více vyvarovat se klišé v podobě psychiatryně, byť její postava má pro vývoj příběhu význam. Ukazuje, že ani odborníci kolikrát pomoci nemohou.
Silný a skvěle vypointovaný symbolický příběh, který ukazuje, že člověk si nakonec musí pomoci stejně sám, i když ho v tom pár lidí podporuje, je ovšem podál takřka skicovitě, oholený až na kost, kterýžto dojem umocňují strohé věty, v nichž je vyprávěn. Tady trochu Grandhotel ztrácí ve srovnání s Nebem, jenž nabízelo záplavu odboček, dodávajících knize na plastičnosti a poutavosti. Příběhy včetně toho hlavního by snesly více rozvinout.
Otázkou samozřejmě je, nakolik se na výsledné podobě knihy projevilo, že Rudiš nejprve psal scénář, ve kterém byl nucen k sevřenosti. V každém případě je škoda, že Rudiš, který je mocný slova, si více nevyhrál s jazykem. Takto zůstává Nebe nepřekonáno.
Jaroslav Rudiš: Grandhotel
Jaroslav Rudiš: Grandhotel Labyrint, 176 stran