Hlavní obsah

Rony Plesl: Skleněné stromy a tanec sekyr

Rony Plesl patří mezi naše významné sochaře a designéry. Jeho oblíbenou hmotou je sklo, u kterého zkoumá především jeho estetické a výrazové možnosti.

Foto: Jan Šída, Právo

Rony Plesl vytvořil stromy z křišťálového skla (Vytrženo s kořeny, 2021)

Článek

Pražské Museum Kampa prezentuje výstavou Stromy rostou z nebe (trvá do 2. července) nejen jeho stejnojmenný projekt, který předvedl minulý rok na bienále v Benátkách, ale i nejnovější práce. Kurátorka Lucie Drdová rozdělila expozici na dva svébytné celky.

Benátská instalace má jako hlavní téma strom, respektive důraz na důstojnou hmotu jeho kmene. Masivní křišťálové kmeny jsou otiskem skutečných stromů a vznikly originální technologií, kterou vymyslel sklář Jiří Šín. Jednotlivá díla, připomínající prastaré indiánské totemy, vystupují tiše ze šerosvitu interiéru a zjevují se pozorovateli. Zvrásněný povrch, na dotyk drsný, evokuje skutečnou kůru stromů. Plesl vytvořil zvláštní postmoderní prales, ve kterém hraje hlavní roli tajemné přítmí, kontrastující s bílou či světle zelenou barvou stojících nebo ležících prostorových objektů.

O patro výš už galerie představuje autorovy současné práce. Největší vizuální dopad má zavěšená růže z uranového skla na venkovní terase. Jemně se pohupuje na kovové konstrukci jako tělo odsouzence k smrti na šibenici. Je to symbol krásy života i tragiky smrti v jednom.

Symbol smrti vyjadřuje i křišťálově bílá lebka (Memento Mori, 2023) či tělo ukřižovaného světce (Křišťálový Kristus, 2022), které visí osaměle na bílé zdi. Určitou tichou výstrahu můžeme tušit i v prostorovém objektu Rozštěpení (2023). Ten je tvořen sedmi křišťálovými hranoly, a do každého z nich je zaseknutá sekera z totožného materiálu. Jako kdyby je tam na chvíli zanechali indiánští bojovníci, zatímco se věnují divokému válečnému tanci. Až se jich znovu chopí, dojde k opravdovému tanci seker, nebezpečnému i fascinujícímu zároveň.

K životu patří kromě kultu smrti také kult sexuality. Tu autor vyjadřuje sice zprostředkovanou formou, ale přece jen více transparentněji než v předešlých případech. Už název díla Vagina Dentata (2022) vede určitým směrem. Primárně jde o erotický symbol, ale Plesl nás ve druhém plánu varuje před nebezpečím. Název totiž v překladu znamená Zubatá vagína a v některých kulturách existuje mýtus, že ukousne muži při styku penis.

Symbol krásy životy i tragiky smrti se znovu zjevuje v plné kráse. Rony Plesl prostě vidí tragiku i velkolepost života jako dvě strany jedné mince.

Související témata:
Rony Plesl

Související články

Výběr článků

Načítám