Rok české hudby uctí Smetanu i Šlitra

Od té doby se Roky české hudby vracely s letopočty zakončenými čtyřkou, neboť jsou s nimi spojena kulatá či půlkulatá jubilea narození či úmrtí českých skladatelů. Kromě Bedřicha Smetany jsou to i Antonín Dvořák, Vilém Blodek, Josef Suk, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Hans Krása, Pavel Haas, E. F. Burian a další.

V čele letošních oslav se ocitá projekt Smetana 200, zohledňující dvousté výročí narození (a sto čtyřicáté výročí úmrtí) zakladatele české moderní hudby. Nejčastěji z jeho díla zazní cyklus symfonických básní Má vlast, a to od původní symfonické verze přes úpravy pro různá instrumentální obsazení až po scénická baletní ztvárnění.

Stěžejním smetanovským projektem roku bude uvedení všech jeho osmi dokončených oper, které už deset let cíleně připravuje Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. Inscenace zařadí do repertoáru ve dvou cyklech v březnu a květnu, přičemž Libuše bude uvedena jako scénický koncert ve spolupráci s Janáčkovou filharmonií.

Ostravská opera má v uvádění úplného smetanovského cyklu letitou tradici, jíž se nevyrovná ani pražské Národní divadlo, které ostatně letos na podobně záslužnou akci zcela rezignovalo.

„Naším cílem je vznik inscenací, které nabízejí současný divadelní pohled na Smetanovu operní tvorbu, pohled prodchnutý fantazií, vědomím souvislostí a plným respektem k dílu, k jeho bohatému vnitřnímu světu a k hudbě. Pro svou interpretační náročnost cyklus poskytne i možnost růstu nové generaci interpretů Smetanových oper,“ říká ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil.

V koprodukci s ostravskou operou se k uvedení celého cyklu chystá rovněž plzeňské Divadlo J. K. Tyla, které přispěje svými pěti inscenacemi. Tři uvede v Plzni ostravská opera. Plzeň chystá i rekonstrukci Smetanovy nedokončené opery Viola.

Čeští skladatelé budou znít přednostně i na všech letošních hudebních festivalech – Pražském jaru, Smetanově Litomyšli, festivalu Janáček Brno a dalších, stejně tak i v dramaturgii předních orchestrálních a dalších hudebních těles.

A během roku bude vzpomenuta i tvorba skladatelů novodobější historie, včetně jubilantů z oblasti populární hudby, třeba sto let od narození Jiřího Šlitra nebo osmdesát let od narození a třicet let od úmrtí Karla Kryla.

Tento rok by měl budit hrdost na slavnou tradici české hudby, která vždy ve světě šířila dobré jméno českého umění a kultury.