Článek
Vytvořil jste kalendáře věnované Kavárně Slavia a Grandhotelu Evropa. Co je pro portrét nejdůležitější?
Pro fotografa je nejdůležitější, aby byl rozeznatelný z davu. To je podobné s Janem Saudkem, který dělá to svoje. Dav vás miluje. Pak ale řekne, že neděláte nic nového. Povídali to o Avedonovi, a když v osmdesátce nafotil katalog, tak přišel comeback. Přitom nikdo nikam nešel, my jsme pořád tady. Jen mi nedají práci, protože si říkají, že těch rozmázlých věcí bylo už dost. Nikde jsem se nedočetl, že by fotka musela být ostrá. Důležité je to u rentgenu mozku, ale ve fotce nejde o život.
Myslím, že by fotka měla být krásná. Přitom portrét nemusí být jen hlava. Viděl jsem snímek dvou krvavých, znetvořených chodidel a pod tím: Michail Baryšnikov, dancer. Vypovídal o něm víc. Do té doby jsem nevěděl, že tanečníci mají tak zničené nohy.
Jak se spolupracovalo s tváří Grandhotelu Evropa, modelkou Martou Richterovou?
Dobře, protože jsem to celé mohl vymyslet. Měla tam být jak její tvář, tak prostředí. Něco si připravím, ale dopředu všechno nevím. Jednou Warhol říkal, že když víte, co budete dělat, tak neuděláte nic nového, jen to, co víte. Marta je hezká, chtěl jsem to dělat secesní, jako je atmosféra hotelu. Chtěl jsem, aby šaty byly maximálně do třicátých let, což se podařilo. Nevypadá to jinak, než dělám jiné věci.
Měl jste nějaké vzory?
Snažil jsem se napodobit fotografy, kteří se mi líbili. Přitom si člověk někdy vybere špatné vzory pro komerci. Mně se líbila třeba Lillian Bassmanová, na jejíchž snímcích není skoro nic vidět. Anglicky se tomu říká soft focus, jemně zaostřené. Fotí se to na dlouhém čase a s co nejvíce otevřenou clonou. Možná oči jsou ostré, ale uši už ne.
Na čem vám nejvíc záleží?
Myslím, že každý fotograf, nebo alespoň já jsem se o to snažil, by měl mít tu svobodu, kdy by se jeho styl mohl prolnout i do reklamy. Že bych nemusel být jeden člověk ráno, druhý večer a ještě třetí se svými sexuálními problémy a péčí o rodiče. Chci být tri-fotograf najednou. Nyní se to daří, protože si vás lidé vyberou. Do prostředí secesního Grandhotelu Evropa se to hodí. Nehodí se to pro katalog knoflíků nebo když chtějí vidět každý steh na šatech a já to neudělám.
