Článek
Cen Anděl máte několik, jste i v andělské síni slávy. Těší vás stále ty ceny dostávat?
Vzhledem k tomu, že muzika na albech Díl první a Díl druhý se odlišuje od stylu, který jsme dělali dříve, respektive využívá jiné postupy a zvuky, měl jsem pochyby o tom, co děláme a zda jdeme správnou cestou. Nakonec jsem dospěl k závěru, že ano, a ceny Anděl jsou potvrzením, že mé instinkty byly správné.
Je za tím nějaký konkrétní moment?
Přicházelo to postupně. Poprvé v životě jsem pracoval s producentem, který měl úplnou kontrolu nad tím, co se děje ve studiu, nad aranžemi, zvukem písní a podobně. Byl to pravý producent a my, kteří jsme byli zvyklí do všeho kafrat, jsme se s tím museli vyrovnat. V jednom okamžiku jsem se rozhodl, že mu budu věřit, a od té doby jsem byl klidnější.
Tím producentem byl Angličan Eddie Stevens, jenž v minulosti pracoval spíše na tanečních projektech. Vaše hudba je ale jiná, vychází z bluegrassu, folku a country. Neměl jste ze spolupráce obavy?
Důležité pro mě bylo první setkání. Ačkoli se Eddie s muzikou, jakou hrajeme, ve své producentské praxi do té doby nesetkal, uznal kvality Druhé trávy a měl odvahu a ochotu pracovat s námi. Jeho záměry, o kterých hovořil, mi byly sympatické, takže jsem k němu získal hned od začátku velmi kladný vztah.
Přál byste si s ním ještě v budoucnu spolupracovat?
Rozhodně ano. Teď jen nevím na čem, protože o žádném dalším projektu nepřemýšlím.
Druhá tráva další alba nechystá?
To ne, ale je příliš brzy mít po dvou poměrně čerstvě vydaných deskách nový plán. Pokud mi to zdraví a duševní schopnosti dovolí, nebráním se dalším nahráváním. Dokonce se těším.
Máte doma v šuplíku starší písničky?
Nemám a nikdy jsem neměl. Od té doby, co jsem v sedmdesátých letech začal hrát se skupinou Poutníci, cílil jsem je k albům, ke koncertům a podobně. A to platí pořád.
V písni Crazy Horse, jež je poctou indiánům, se objevuje lakotština. Jak k tomu došlo?
V určité fázi natáčení Crazy Horse a Little Big Horn, dvou indiánských písniček na albu Díl druhý, jsme hledali nějaké autentické zvuky. Nejdříve nás napadlo použít nahrávky indiánské hudby i s jejími texty. Potom jsme si ale uvědomili, že jsme se při svých cestách v Americe pohybovali v oblastech, v nichž žil kmen Lakotů, a rozhodli jsme se tu skladbu spojit s ním.
Napřed jsme nechali přeložit do lakotštiny text písně Little Big Horn. Poslali jsme ho známým do Minnessoty a oni se pokusili sehnat nějakého lakotského mluvčího, který by byl ochoten přečíst ho na záznamové zařízení. To se podařilo, na desce je hlas příslušníka kmene Lakotů.
Jen nám to vyprávění nezapadlo do konečné podoby písně Little Big Horn, ale použili jsme ho ve skladbě Crazy Horse. Obě spolu tematicky souvisí, takže to nebyl problém.
Nedávno vyšel klip k písni Vlčí oči. Hrajete v něm naživo, nepoužili jste studiový záznam. Proč?
Já i někteří další členové kapely máme k natáčení videoklipů odtažitý vztah. Je to zejména proto, že jsme muzikanti, ne herci, a otvírat naprázdno pusu a dělat gesta, která nám nejsou blízká, nás hluboce otravuje a máme k tomu nedůvěru.
Když jsme se bavili o tom, jak klip udělat, přišel nápad natočit ho živě. Získal podporu všech členů kapely a na natáčení, které proběhlo u mě na chalupě na Vysočině, jsme se začali těšit.
Hrajete rád na koncertech pod širým nebem?
Samo o sobě mě venkovní prostředí neláká, stejně jako mě neláká klubové prostředí. Vždy záleží na konkrétním koncertu, náladě na pódiu a mezi diváky. Ke všem koncertním místům mám tedy zpočátku stejný vztah.
Může se vám hodit na Zboží.cz: Díl první - Robert Křesťan, Druhá tráva [CD], Díl druhý - Robert Křesťan & Druhá tráva [CD]
