Říšská kancelář nebo „Vladislavova ložnice“. Nahlédněte do veřejnosti nepřístupných prostor Pražského hradu

Správa Pražského hradu nabízí speciální prohlídku nazvanou Starý královský palác zblízka. Zájemci nahlédnou s průvodcem právě i do míst, kam v rámci standardního okruhu není vstup povolen.

Návštěvníci projdou předsálím Starého královského paláce do Zelené světnice, kde mohou obdivovat nádherná kachlová kamna a monumentální fresku na stropě. Odtud je to už schůdek do již zmiňované Vladislavovy ložnice.

„Pro určitou intimitu těchto prostor se nesprávně této místnosti říkávalo Vladislavova ložnice. Ale je to termín spíše lidový. Oficiálně to byly úřady, úřadovny, protože se jednalo o oficiální prostory. O tom svědčí i nádherně pojatá klenba. Když se podíváme nahoru na žebrování, vidíme kromě dokonalé žebrované klenby i erby zemí, kterým vládl král Vladislav Jagellonský. Ale chybí nám tam Uhry,“ vysvětluje Novinkám bývalý ředitel Odboru turistického ruchu Správy Pražského hradu František Kadlec s tím, že uherským králem se Vladislav stal až v roce 1490. 

To znamená, že tyto prostory byly vytvořeny právě před rokem 1490.

Prostory, které se vztahují k patnáctému století, sloužily jako úřadovny a zároveň tady zasedal i dvorský soud. Proto je i výzdoba této místnosti pozoruhodná.

„Nad oknem je dokonce nápis, který připomínal všem, tedy těm, co požádali o nějaký úřední výpis nebo o nějaké jednání, jejich povinnost. Stojí tam doslova, a to v češtině: Žádnému nebude nic psáno ani čteno. Než bude prvé hotovými penězi zaplaceno.“

Nad oknem je také štítek s královským monogramem, pod nímž sám král sedával.

Trasa dále zahrnuje Vladislavský sál, Ludvíkovo křídlo, kde jsou prostory České kanceláře, Starou sněmovnu s kopiemi českých korunovačních klenotů, v níž je návštěvníkům umožněn vstup před královský trůn, a prostory Zemských desek s heraldickou výzdobou.

V Ludvíkově křídle, což je přístavek k Vladislavského sálu, prostor vybudovaný pro syna krále Vladislava Jagellonského Ludvíka Jagellonského, se nachází i běžně nepřístupná Říšská kancelář. Tady se řešily věci týkající se celé Habsburské říše.

„Tyto prostory jsou například spojeny se stavovským povstáním, které vypuklo v Praze v roce 1618. Za vzpouru proti Habsburkům bylo obviněno 27 vůdců tohoto povstání a ti byli přizváni právě sem, do těchto prostor, kde jim byl vyřčen ortel. To znamená rozsudek nad ztrátou cti, hrdla a statku, a následně tato místnost byla i svědkem toho, že sem přišly manželky odsouzených a prosily komisi odsuzující k takovémuto trestu o milost pro své manžele,“ vypráví Kadlec.

Pod Říšskou kanceláří se nachází Česká kancelář. „Zástupci panovníka řešili věci týkající se českého státu a informovali panovníka do Vídně. Tato místnost se stala svědkem osudové druhé pražské defenestrace, která se zde odehrála 23. května roku 1618, kdy byli z okna vyhozeni dva královští místodržící a spolu s nimi jejich písař.“

Prohlídka je zakončena vstupem na běžně uzavřenou jižní vyhlídkovou terasu s mimořádným výhledem na historické centrum Prahy.

Sem se prý vodí všechny zahraniční delegace, protože právě odsud je Praha vidět v plné své kráse.

„Odsud je mimo jiné velmi dobře vidět i defenestrační okno, kde se odehrála defenestrace. A když se podíváme směrem dolů, tak vidíme i kamenný kříž u úpatí budovy, symbolizující místo, kam místodržící dopadli.“