Risk, handicap, křehkost i krása těla na festivalu Letní Letná

Všech šestnáct tvoří partu, jež táhne doslova za jeden provaz. Lacrimae znamená slzy, které také visí v podobě nasvícených igelitových pytlů s vodou v prostoru šapitó.

Voda je jedním z témat představení, v němž jde především o risk, handicap, erotiku, ale také o pachtění se za neuchopitelným ideálem v podobě „urban knitting“ – pletení obřích sítí obepínajících těla i předměty.

Představení má dobrý temporytmus vytvářený do značné míry živou hudbou, především mužským vokálem, ale i kytarou, bicími, klávesami a houslemi v rukou provazochodce.

Citlivě pracuje s nahotou, jež není samoúčelná, ale slouží celku složenému ze zázračných momentů: krása nahého dívčího těla podtržená šálovým závěsem, působivý kontrast křehké tělesnosti a masivních balvanů, jež nahý Sisyfos soustředěně vrší jeden na druhý, mužské tělo létající vzduchem vpletené do provazů, dívka s vlajícími vlasy popírající na volně zavěšeném laně zákony zemské gravitace.

Lacrimae se nebojí jít ani do tak ožehavých témat, jakým je ochrnuté tělo, jemuž zavěšení na provaze nad zemí propůjčuje krásu a svobodu.

Fyzická tělesnost je propojená s loutkami, tancem, hudbou, poezií, ale i s groteskním nadhledem, to vše v dobře vyvážené kombinaci kořeněné pocitem dokonalé spoluúčasti a zainteresovanosti všech aktérů.

Projekt Lacrimae se bude dále vyvíjet a premiéru má mít v lednu v Marseille, poté v Göteborgu a na příštím ročníku Letní Letné. Už teď je na co se těšit.