Článek
Je jasné, že většina posluchačů přišla na koncert proto, aby viděla na vlastní oči Ringo Starra, živoucí doklad slavné hudební historie. Na koncertě ovšem ani tolik nešlo o to, co zpíval ex-člen Beatles (jako sólo zpěvák je nanejvýše standardní), ale o tu zvláštní sestavu muzikantů, kterou dal dohromady.
Většina repertoáru ani s Beatles nesouvisela, muzikanti představili své vlastní písně jako Hang on Snoopy, Dream Weawer, Free Ride a Frankenstein. Možná to skalním příznivcům Brouků nevyhovovalo, ale koncertu to celkově prospělo. K vrcholům show, neboli k "magic moments", jak řekl sám Ringo, patřil vstup amerického rockového a bluesového multiinstrumentalisty Edgara Wintera, který se lehce odchýlil od formy jednoduché písně a přidal jazz-rockovou divokost.
Výborně zpíval basák Richard Page (kapely Mr. Mister a Third Matinee) a ukázku klasických rockových kytarových sól 70. let přidal americký kytarista a zpěvák Rick Derringer (hrál s bluesmanem Johnny Winterem, Edgarem Winterem a skupinou Steely Dan). Jeho styl asi nelze označit za úplně unikátní, ale je velmi zručný a v kontextu této skupiny stoprocentně funkční.
Z písní, jež souvisí přímo s Ringem nebo Beatles, zazněly Yellow Submarine, I Wanna Be Your Man, Boys, Photograph, kterou napsal s Georgem Harrisonem v roce 1973, nebo With a Little Help From My Friends.
Ringo se často stahoval za bicí, ale v závěru se samozřejmě musel vrátit do role frontmana. Kdo jiný by také měl zanotovat nádhernou With a Little Help from My Friends, kterou si zpíval celý sál.
Ringo dokázal vyvolat milou retro atmosféru, pak ale trochu nemile překvapil, když po krátké Give Piece a Chance odběhl z pódia a i přes nadšení fanoušků bez přídavku ukončil koncert.