Článek
Přestože se Starr a bývalá polovina dua Eurythmics Stewart znají už řadu let, teprve vznik tohoto alba je spojil do pracovního týmu (ještě s Markem Hudsonem). Tvořili a nahrávali v Anglii a Kalifornii a premiérově počin představili v lednu při zahájení akce „Liverpool, hlavní město kultury 2008“.
Starr se tradičně opřel o hodnoty, které vyznává: o zvuk popu šedesátých let. Stewart je zase propagátorem osmdesátek, to byla jeho troška do mlýna. Vznikly písně, které svou náladou staré časy připomínají, současně ale aranžérsky žijí.
Starr se tradičně opřel o hodnoty, které vyznává: o zvuk popu šedesátých let. Stewart je zase propagátorem osmdesátek, to byla jeho troška do mlýna. Vznikly písně, které svou náladou staré časy připomínají, současně ale aranžérsky žijí.
Harry’s Song je swingová reminiscence, Pasodobles vcelku povedená balada, R. U. Ready countryová zábavovka, v jiných skladbách jsou svěží zvukové stopy dalších nástrojů. Byť se většina písniček nese ve středním tempu, mají uklidňující náboj a schopnost překvapovat.
To je největší přínos nové Starrovy desky. Její zvuk netrůní ve starých dobách, ale snaží se roztáhnout křídla. Ne že by na desce byly novátorské postupy, ovšem snaha vymanit se ze stereotypu budiž vítána.