Článek
Proč se vaše nová deska jmenuje Mikrokosmos?
Mikrokosmos je pro mě ponoření do nitra člověka, do mého nitra. Protože jsem člověk hloubavý, chci sám sobě rozumět, ačkoli se mi to často nedaří. Uvědomuji si, že každý z nás je jenom figurka v obrovském vesmíru, jen jeho malá částečka. Proto Mikrokosmos.
Napovídáte, že je vaše deska osobní. Bylo to tak i u předešlých dvou alb. Proč tolik odkrýváte nitro?
Protože bych asi jinak neměl co říct. Myslím si, že hudba má něco sdělovat. Kdyby to tak nebylo, neměl bych důvod ji dělat. Je to jakési pnutí, přetlak, nutnost vytlačit ze sebe emoce. Až ten přetlak mít nebudu, přestanu nahrávat desky, protože to ztratí smysl..
Objevil jste při odhalování sebe sama uvnitř nějakou "třináctou komnatu"?
To ne. U mě to funguje tak, že se vyzpívávám z věcí, které mě trápí. Písničky jsou terapií a lékem. Během psaní se na problém dokážu dívat z různých stran a třeba se s ním i smiřovat.
Jsou vaše problémy, z nichž jste se vyzpívával na předešlých dvou deskách, již uzavřeny?
Obě staré desky jsou uzavřenou knihou. Nyní přichází třetí, se kterou se budu potýkat, abych ji později také uzavřel. Nevím ovšem, jestli nějaké téma třeba v nové formě nepřeteklo i na nové album. Možná ano.
Jsem rád, že jsem mohl napsat písničku Vodné stočné, což je můj pohled na šoubyznys, respektive na mé postavení v něm. Tenhle pocit mám už delší dobu, ale nedokázal jsem jej vložit na papír. Vysílám zprávu o tom, co se ve mně, jako v součásti šoubyznysu, děje. Nyní to už považuji za uzavřené, protože to, co jsem o tom chtěl říct, v té písničce je.
Vyplývá z ní, že vám je popularita trochu na překážku...
Tak přesně bych to neřekl. Jde mi o to, že šoubyznys je obrovské točící se kolo, které funguje na určitých principech. Nechtěl jsem být některých z nich součástí, ovšem tím, že jsem se stal zajímavý pro bulvár a že Kryštof prodává desetitisíce desek, se do šoubyznysu se všemi jeho principy zařazuji. Duší jsem ale zůstal underground.
Jaký zvukový záměr jste s novou deskou měli?
Chtěli jsme ji udělat syrovější než předešlé. Napomohly tomu i texty, které jdou víc na dřeň. Kdybychom je zabalili do pěkné uhlazené škatulky, ztratily by váhu. Chtěl jsem, aby se hudba stala koláží pro textové sdělení. Pokud je text syrový, hudba by měla být také taková.
Proč jste na Mikrokosmu spolupracovali s producentem Janem P. Muchowem?
S Dušanem Neuwerthem, naším bývalým producentem, jsme se dohodli, že spolu třetí desku dělat nebudem, abychom si od sebe trochu odpočinuli.
V kapele jsme cítili, že bychom to chtěli zkusit jinak a všechny nás napadl jediný člověk - Honza Muchow. Nebyla jiná varianta. Líbí se nám, co dělá, obdivuji ho proto, že dokáže jít svou vlastní cestou a má neuvěřitelný cit pro hudbu.
Když jsme mu to nabídli, upozornil nás, že Kryštof prodal spoustu desek a on může být sázkou na nízké prodeje. To ale nebylo rozhodující.
Jste s deskou spokojen?
KRAJČŮV SVĚT
Třetí album ostravské skupiny Kryštof mělo potvrdit, že pozice, kterou si svým osobitým stylem vybojovala, je oprávněná. Povedlo se to, neboť se kapela rozhodla, že ji nakrásně povýší. Díky tomu se lze domnívat, že v budoucnu bude mít nadále čím překvapovat, přitom jemnost svého poprockového zvuku zásadně nepotratí. Tak jako na Mikrokosmu.
Kryštof je nadále projektem Richarda Krajča. Není pořád ještě přesvědčivým zpěvákem, na desce často lavíruje na hraně intonační (ne)přesnosti, ovšem přesto dokáže být osobností. To proto, že otevírá své nitro a v textech opisuje příběhy či pocity vesměs neveselé. Jeho svět je jiný než jeho posluchače. Pohybuje se mezi múzami, proto jsou některé momenty hůře uchopitelné. Když ale zpívá ve Vodném stočném o tom, co v tom svém světě cítí, je náhle lidu velmi blízko.
Skupina si zachovala tvář. Díky tomu, že posluchač musí její složité hudební i textové předivo rozmotávat, je zaměstnán, a tedy přitažen.
Kryštof: Mikrokosmos
EMI, 42:17
Jsem moc spokojen. Zvuk a emoce odpovídají našim představám. Je víc o zpovědích samotných muzikantů než mašinek. Ty tentokrát pouze kořenily a tu a tam pomáhaly.