Článek
V minulosti jste režíroval „vážné“ muzikály Jesus Christ Superstar, Les Misérables nebo Miss Saigon. Proč jste přijal práci na „lehkém“ muzikálu Děti Ráje?
Nikdy jsem nerežíroval jen „vážné“ tituly, ale poslední dobou mám pocit, že těch „lehkých“ je možná dneska potřeba víc. Život nám trochu ztěžkl. Musím se přiznat, že když se dívám do narvaného hlediště, které na Dětech Ráje posledních pětadvacet minut stojí, zpívá, tančí a tleská, jsem nejen dojatý, ale mám i slušné zadostiučinění, že jsme divákům na chvíli ten jejich život pocukrovali pravou divadelnickou radostí. Navíc ty „lehké“ tituly je někdy těžké udělat dobře. Děti Ráje přesně takovou výzvou byly a já mám výzvy rád.
Jaký máte vztah k písničkám Michala Davida?
V dobách jejich vzniku jsem neměl žádný. Jsem staroba, má generace jsou Rolling Stones, Clapton, Dylan… Já se s jeho písničkami seznamoval až jako se součástí dramatického tvaru a musím říct, že mě bavilo s nimi pracovat. Před všemi jejich autory a textaři smekám. Je obdivuhodné, jak po těch dlouhých letech jejich hity fungují. Zpěváci je strašně rádi zpívají, krásně se na ně tančí a ohlas je neuvěřitelný. Něco podobného jsem v divadle zažil jen na písních Bee Gees v Saturday Night Fever a kapely ABBA v Mamma Mia. Obojí v Londýně. V Čechách nikdy.
Přezpívat obstojně Davidovy písně je těžké. Musel jste se s touto skutečností potýkat?
Báli jsme se toho, ale pak na konkurzy přišli mladí lidé, kteří nám je zazpívali s takovou samozřejmostí, tak osobitě a tak blízko pojetí originálu, že z nás všechen strach spadl. Samozřejmě na tom bylo ještě hodně práce. Některé „klukovské“ zpívání se převádělo do dívčích sopránů, nebo dokonce duetů, a to není muzikantsky jednoduché. Když ale objevíte lidi s talentem, všechno ostatní už je schůdné.
Objevil jste nějaký výrazný talent?
Producenti přišli před konkurzy s názorem, který mi vyrazil dech, protože jsem ho v Čechách slyšel vyslovit naposledy v roce 1992 při práci na Les Misérables. Tehdy mi jeden z nejslavnějších světových producentů, Cameron Macintosh, řekl, že hvězdou inscenace Les Misérables jsou Les Misérables a je lhostejné, jestli herec, který v nich hraje, je slavný či nikoli. Jediné, co je důležité, je to, jestli je dobrý herec. Stejnou myšlenku mi zopakovali před konkurzy i naši producenti a já byl v sedmém nebi. Přijďte se podívat, jak zpívají a hrají Tomáš Löbl, Míša Sejnová, Péťa Doležalová, Franta Pytloun, Hanka Kubinová nebo Genny Ciatti. To jen namátkou. Nebo se přijďte podívat, jak nádherně hraje opilého somráka stále znovu objevovaný Sagvan Tofi.
Zítra se budou hrát Děti Ráje posté a divácký zájem o ně stále je. Kolik repríz byste si přál?
Jesus Christ Superstar jich měl v roce 1998, pokud si dobře vzpomínám, 1338. Co kdybychom se pokusili s tím rekordem konečně něco udělat?