Článek
„Vzpomínám rád na všechny své studenty, také na ty zahraniční, na Emira Kusturicu, Janju Glogovac, Lordana Zafranoviče,“ připomíná oslavenec.
Filmy ze Zlatého fondu české kinematografie
Jeho Romance pro křídlovku (1966) či historické Kladivo na čarodějnice (1969), alegorie politických procesů 50. let, patří do Zlatého fondu české kinematografie. Elegantní, precizně myslící tvůrce pokrývá svým dílem téměř celé české dějiny kinematografie. Fascinuje všestrannými schopnostmi i své kritiky.
Moc jsem chtěl natočit příběh vraždy Jana Masaryka. Potřeboval bych na to 50 miliónů, a ty jsem nesehnal.
Jen scénářů napsal na osmdesát. Ještě roku 2006 režíroval videoklip k jedné z písní pro DVD k albu Horáčka a Hapky Strážce plamene... Po roce 1989 se mu však nesplnil velký sen: „Moc jsem chtěl natočit příběh vraždy Jana Masaryka. Potřeboval bych na to 50 miliónů, a ty jsem nesehnal.“
Začínal v 30. letech za pochodu jako samouk, zběhnuvší ze studia architektury, a dokonale zvládl každý žánr, točil dokumenty, krátké experimenty, komedie i komorní psychologické příběhy a historické fresky. Bývá považován za kontroverzního autora, vždyť mohl točit za všech společenských poměrů. Chytrostí i kličkováním si poradil s mocipány, kouzlem osobnosti a rozhledem očaroval studenty.
Povzbuzení národního sebevědomí
Filmu bylo teprve 16 let, když se Otakar Vávra narodil. Školáčkem se stal ještě za Rakouska-Uherska. Jako sedmiletý vnímal budoucí režisér s otevřenýma očima vznik svobodného státu Čechů a Slováků. A osud této země a jejích lidí mu pak nikdy nebyl lhostejný. Dokazoval to husitskou trilogií, ale i Kladivem na čarodějnice.
Povzbuzoval národní sebevědomí – za nacismu třeba renesanční veselohrou Cech panen kutnohorských (1941). V historii hledal poučení a paralely k současnosti: podle Aloise Jiráska režíroval svůj první samostatný film Filosofská historie (1937), ale též trilogii Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem (1955 - 57), v níž jsou dodnes obdivovány bojové scény.
Ovládl 10 tisíc komparzistů
Traduje se, že byl schopen perfektně ovládat 10 tisíc komparzistů. „Ona ani historie není v dobách tvrdé vládnoucí ideologie žádnou procházkou. Komenského jsme museli prosazovat skoro deset let: nebyl revolucionář a byl kněz – a to bylo tehdy velice zlé,“ vzpomínal Vávra na film Putování Jana Ámose (1983).
Oslavy s ohňostrojem, uspořádaným jeho manželkou, o 40 let mladší režisérkou Jitkou Němcovou, a rodinným přítelem Milanem Sládkem se uskuteční v jubilejní den.