Hlavní obsah

Retro Víkend: Sinatra, Brazílie a Marvin, šéf rhytm and blues

Novinky, Stanislav Dvořák

V pravidelném sobotním Retro Víkendu se tentokrát zastavíme u dvou výročí. Ve stejné době (duben 1971) vyšla neobvyklá "brazilská" deska Franka Sinatry a hitparády dobyl hit What's Going On od legendy rhytm and blues Marvina Gaye.

Foto: Profimedia.cz

Frank Sinatra

Článek

RETRO VÍKEND má nové stránky na Facebooku. Najdete tam Encyklopedii retro hvězd a můžete také navrhovat obsah příštích dílů a sami přispívat. Stačí se přihlásit na Facebook a napsat do vyhledávacího okénka Retro Víkend. Registrace zabere jen minutu a osobní údaje lze přeskočit.

Před 40 lety

Nejprodávanějším singlem v Americe se stala v dubnu 1971 píseň What's Going On od Marvina Gaye. Napsali jí Renaldo "Obie" Benson, Al Cleveland a Marvin Gaye a šlo o titulní hit stejnojmenného alba.

Nejenže píseň zabodovala v hitparádách, ale americký časopis RollingStone ji ještě po 35 letech uvedl ve svém žebříčku jako čtvrtou nejlepší popovou píseň všech dob.

Pro Gaye byla typická vášeň v hlase, pohodové rytmy a basa a elegantní přechody od popu k blues a jazzu. Jako mladíček dokonce trval na tom, že bude jazzový zpěvák, to mu ale ve firmě Motown rychle rozmluvili. Bohužel to ale byl také psychicky nevyrovnaný náladový narkoman, kterého nakonec v potyčce zastřelil vlastní otec.

Portrét Marvina Gaye najdete na stránce Retro Víkendu na Facebooku.

A znovu před 40 lety

Frank Sinatra se jednoho dne pustil do spolupráce s brazilským mágem Antoniem Carlosem Jobimem (jeho Girl from Ipanema snad ani není možné neznat). Výsledek byl geniální a úplně jiný než desítky Sinatrových swingových hitů. Písně dostaly sexy rytmus bossa novy a jihoamerická atmosféra k Sinatrovi kupodivu sedla. Celkem vznikla dvě „brazilská“ alba. To druhé, Sinatra & Company z dubna 1971, obsahuje brazilské klasiky jako třeba Aqua de Beber, což je přímo hypnotizující nahrávka.

Legrační je, že druhá půlka desky nebyla vůbec brazilská. Wikipedia uvádí, že k tomu došlo kvůli strachu firmy z komerčního neúspěchu, protože nabízet bílým Američanům takovou „world music“ bylo svým způsobem odvážné, i když šlo o uhlazený jazz.

V Brazílii už v té době frčely mnohem divočejší kapely, ze kterých by starému Sinatrovi vstávaly vlasy hrůzou. Kombinovaly rock a psychedelii s afro-americkými rytmy, experimentovaly s efekty na kytarách a perkusemi. Slavná vlna stylu Tropicalia rozhodně stojí za pozornost, je to ovšem tak velké téma, že vystačí na několik samostatných článků. Pokusím se mu věnovat některý z budoucích Retro Víkendů.

Související témata:

Výběr článků

Načítám