Článek
„Dnes bude číst svoji prózu Oleksandr Miched, který je v armádě. A z Německa přijede dramatička Anastasija Kosodij. Takhle teď vypadá náš literární život. Spisovatelé jsou vojáci, dobrovolníci nebo uprchlíci, kteří neustále shánějí podporu pro Ukrajinu v zahraničí,“ řekl na závěr prvního večera Měsíce autorského čtení Lvov 2023 jeden z jeho pořadatelů ukrajinský básník Hryhorij Semenčuk.
Když diváky vítal, v úvodní řeči v sále Divadla Lesji Ukrajinky konstatoval: „A na závěr musím říci, co se dnes říká na Ukrajině na každém veřejném setkání. Pokud uslyšíme sirény, musíme ihned jít dolů do krytu.“ Ten je přímo ve sklepení divadla.
Lvov býval před rokem 2022, než začala ruská agrese proti Ukrajině, jednou ze zastávek Měsíce autorského čtení. Pravidelného červencového festivalu, při kterém autoři letos už po čtyřiadvacáté zavítají do Brna, Ostravy či Prešova a Bratislavy.
Nyní se pořadatelé z nakladatelství Větrné mlýny rozhodli se do Lvova navzdory válce alespoň na dva dny vrátit. V úterý a ve středu se konaly tři bloky autorských čtení, jako první byl v úterý večer poezie. Vystoupili čeští, ukrajinští a slovenští autoři. A k tomu se uskutečnilo několik besed a setkání na téma, jak lze teď i po válce pomoct ukrajinské kultuře, v tomto případě hlavně literatuře. „Děkujeme, že jste přijeli, stojíme o to. O večery je zájem,“ řekl Hryhorij Semenčuk.
Hostem je i Jiří Dědeček.
Ukrajinské národní obrození
Aby se podařilo opravdu začít s reálnou spoluprací, tak nepřijeli jenom spisovatelé. Z Kyjeva, kde se před dvěma dny navzdory bombardování konal veletrh Knižní arsenal, přijel ředitel pražského Světa knihy Radovan Auer. „Jako kdybych tam viděl ukrajinské národní obrození,“ okomentoval svůj zážitek.
Z Česka pak dorazili i ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček či náměstek ministra kultury Ondřej Chrást (Piráti). „Rusové chtěli Ukrajince zničit a vymazat jejich identitu a kulturu. Opak je pravdou. Ukrajina je hrdá země, plná rozmanité kultury, plná naděje, která se mísí s neskutečným smutkem. Toho smutku je opravdu hodně, všude kolem hodně,“ shrnul svoje dojmy Chrást.
Že se Lvov válkou změnil, potvrzuje i Lucie Řehoříková, která vedla pět let České centrum v Kyjevě a do Lvova jezdila často, právě i na Měsíc autorského čtení. „Vidím to, cítím tady válku na každém kroku, i když nemusíte vidět přímo její následky,“ řekla před jídelnou s tradiční ukrajinskou kuchyní v centru Lvova.
Naproti je zrovna dům poničený bombardováním, bez střechy a se zatlučeným vchodem. „Lvov byl dřív veselé město plné turistů, teď jsou hotely poloprázdné. I to je cíl Ruska, ničit lidi, i ekonomicky,“ povzdechla si Řehoříková.
„Jaké básně číst ve válkou zkoušené zemi?“ položil si na úvod čtení otázku básník Petr Hruška. Básně v jeho výběru nebyly přímo o válce, ale určitě byly o pocitech souvisejících.
Naopak Jaromír Typlt, který v době války zavítal i do Charkova, četl text přímo inspirovaný tamním pobytem. Stejně jako novinář a básník Ivan Motýl, který přečetl jednu dlouhou báseň.
Večery plné poezie ve Lvově.
Sepsal v ní zážitky, se kterými se setkal při reportáži na ukrajinské hranici Užhorod – Vyšné Nemecké 24. února 2022, kdy začala válka. Končí takto: „… Třiatřicetiletá Renata Baloghová / červená kabelka, Karpaty v zádech / romštinu střídá maďarština, ukrajinština a rusínština / zkouším to rusky / sedíme v autě, stanice Шансон zrovna pouští Bulata Okudžavu / pak Romka vystřelí přes rty téměř bezchybnou češtinou / Já umím všechny řeči, ale Putin se nedomluví s nikým / „Putin je čort a patří do pekla!“
Čeští, slovenští a ukrajinští zástupci kulturních institucí při včerejších debatách hledali, jak nejlépe pomoci ukrajinské kultuře během války a hlavně po ní.
„Nejlepší by bylo, kdyby si každá velká kulturní instituce v Evropě, národní a věhlasné galerie, divadla či literární veletrhy, vzaly do dočasné adopce sobě blízkou ukrajinskou instituci a pomáhaly jí dostat se z následků války. Svojí autoritou i finančně,“ řekl mi Petr Minařík, který s kolegou Pavlem Řehoříkem udělali za dvě desetiletí z prázdninového čtení v malém brněnském divadle jednu z největších literárních přehlídek ve střední Evropě.
Měsíc autorského čtení letos začíná 1. července v brněnském Divadle Husa na provázku a čestnými hosty bude třicet spisovatelů a spisovatelek z Norska.