Článek
Vyčištění a průzkum malby financovala společnost Bank of America Merrill Lynch, restaurátor Národní galerie Adam Pokorný spolupracoval s mezinárodní laboratoří MOLAB a analýzu vzorků připravovalo další specializované pracoviště v Bruselu.
Po očištění vynikly mnohé detaily pražského obrazu, dosud skryté za ztemnělými laky, třeba knihy na polici nebo písařské náčiní v rohu. Především se však odhalil Rembrandtův typický energický rukopis malby, jeho doslova šermování štětcem po plátně.
Učenec ve studovně se tak stává jednou z největších atrakcí Národní galerie. Výsledky podrobného technologického průzkumu budou zařazeny do mezinárodní Rembrandtovy databáze, která slouží k rozpoznání originálů a identifikaci kopií a padělků.
Nejde o portrét
Rembrandt dílo namaloval ve svém nejúspěšnějším roce 1634, kdy v osmadvaceti vstoupil jako mistr do cechu malířů v Amsterdamu a oženil se s milovanou Saskií z bohaté rodiny, což zvýšilo jeho společenské postavení.
Postava zobrazená na pražské malbě byla v minulosti různě označovaná za podobiznu orientálce nebo židovského rabína. Současné pojmenování Učenec ve studovně asi nejvíce odpovídá všem detailům, i když o konkrétní portrét asi nešlo. Zajímavé je poměrně archaické oblečení muže.
Původně byl obraz ve sbírce Nosticů
Rembrandt sbíral starožitnosti a svoje modely nejednou oblékal do exotických plášťů a podivných módních doplňků, které v jeho době patřily už minulosti. Nejvíce upoutá zasmušilý výraz učence, který se odvrací od otevřené knihy a s naléhavostí v očích pozoruje diváka před obrazem.