Hlavní obsah

Rekordní prodej Kokoschkova obrazu zhatili hackeři a novinový článek

Mohla to být senzace na domácím aukčním trhu. Nedělní dražbě uměleckých předmětů, kterou pořádal v pražské výstavní síni Expo 58 Art aukční dům Adolf Loos Apartment And Gallery, vévodil obraz malíře Oskara Kokoschky Žena a otrok z roku 1920 za rekordní vyvolávací sumu 200 milionů korun.

Foto: Jan Šída, Právo

Kokoschkův obraz Žena a otrok mohl být nejdráže prodaným obrazem na našich aukcích.

Článek

I kdyby dílo získal nový majitel jen za ni, šlo by o nejdražší obraz prodaný na tuzemských aukcích. Dosavadní prvenství tak stále patří obrazu Bohumila Kubišty Staropražský motiv (1911), který minulý rok prodala Galerie Kodl za 123,6 milionu korun.

Jenže Kokoschkův olej na plátně nového kupce nenašel. V polovině aukce začaly potíže s internetovým připojením, které zřejmě způsobil útok hackerů. Z jedné adresy se v jednu chvíli objevilo 80 tisíc přihlášení a systém zkolaboval.

„Nepochybně šlo o cílený útok. Zaznamenali jsme několik desítek tisíc přihlášení do aukce z jednotlivých IP adres za účelem přetížení naší sítě. Budeme podávat trestní oznámení,“ vrací se k problémům ředitel galerie Vladimír Lekeš.

To ovšem nebyl hlavní problém. Prodej s největší pravděpodobností zhatil článek v rakouských novinách Der Standard, jenž upozornil, že restituční nároky rodiny Dittmayerových mohou být oprávněné. Jejich předek Hans Dittmayer však získal obraz v roce 1942 od původního židovského sběratele Fritze Sala Glasera v rámci židovské daně z majetku za velmi výhodnou cenu.

„Celý tento účelový článek vydaný těsně před aukcí je vykonstruovanou kompilací polopravd a lží. V původním článku autorka a Der Standard zaměnily dokonce i název díla. Ten však zcela fatálně poškodil naši společnost uznávanou a respektovanou zejména v zahraničí. Bohužel článek převzaly i další zahraniční weby píšící o umění. Osobně si myslím, že to byl promyšlený útok za účelem zmaření aukce. Musíme se poradit v nejbližší době s právníky o tom, jaké kroky dále podnikneme,“ upřesňuje Lekeš.

Hans Dittmayer byl majitel továrny, která vyráběla knoflíky a zipy pro uniformy wehrmachtu a Waffen SS. Proto je nárok rodiny velmi diskutabilní.

„Všechny nároky oprávněných dědiců po židovském sběrateli Fritzi Salovi Glaserovi jsou zcela vyřešeny narovnáním, což bylo z jejich strany písemně potvrzeno. Na základě toho byl i židovský restituční záznam u tohoto obrazu vymazán z mezinárodního Art Loss Registeru. Hans Dittmayer dílo získal od Glasera v roce 1942 protiprávně, kdy mu ho Glaser musel prodat pod nátlakem kvůli zaplacení židovské daně z majetku. Navíc Dittmayer prodal obraz přes Galerii Václava Hořejše v roce 1945. Před svým zatčením a uvězněním v září 1945 podle kontribučních zákonů z důvodu kolaborace s nacistickým režimem. Nároky potomků Hanse Dittmayera jsou právně irelevantní a jsou pouze v rovině vydírání,“ vysvětluje Lekeš.

Foto: Jan Šída, Právo

Oskar Kokoschka-Žena a otrok. Vyvolávací cena obrazu byla 200 milionů korun

Dalším problémem je to, koho vlastně dílo zobrazuje. Objevily se názory, že na něm není malíř a jeho bývalá milenka Alma Mahlerová, ale herečka Kathe Richter a básník Walter Hasenclever.

„Obraz byl pod tímto názvem vždy vystavován. Motiv Almy Mahlerové a Oskara Kokoschky jako otroka potvrdila osobně při prohlídce obrazu v roce 1998 v Praze manželka malíře, správkyně jeho pozůstalosti a držitelka autorských práv paní Olda Kokoschková a synovec Oskara a Oldy Kokoschkových pan Ondřej Hrab. Mimochodem je to i zcela evidentní, když porovnáte tvář Almy na obraze z roku 1911 s obrazem Žena a otrok,“ dodává Lekeš.

Co bude dál? Aukční dům zvažuje právní kroky, takže s největší pravděpodobností dojde k dlouhodobým soudním jednáním. Jestli se dílo ještě někdy objeví na aukci, závisí jak na výsledku soudních řízení, tak na postoji majitele Kokoschkova obrazu.

Související témata:

Výběr článků

Načítám