Článek
„Rozhodli jsme se podat dnes v Praze na paní Janu Šorfovou trestní oznámení pro spáchání trestného činu podvodu tím, že uvedla Středočeský kraj a komisi v omyl za účelem získat výhodu ve výběrovém řízení na pozici ředitelky Galerie Středočeského kraje (GASK),“ řekl Právu bývalý šéfkurátor GASK Ondřej Chrobák.
Společně s Chrobákem je podávají i bývalí klíčoví zaměstnanci, kteří již dříve poslali otevřený dopis, v němž vyzvali dvaačtyřicetiletou Janu Šorfovou buď k vysvětlení jejího údajného plagiátorství, anebo rezignaci. Jsou to kurátorky Marie Bergmanová a Markéta Vinglerová a Ondřej Horák z Lektorského oddělení. Tito odborníci nakonec 9. května podali výpovědi.
„Ze strany Jany Šorfové jde o přístup jako při nepřátelském převzetí firmy, kdy chce využít něco, co není produktem její práce. Je to de facto vědomá morální krádež, s takovým člověkem odmítáme spolupracovat,“ uvedl Chrobák.
Mluvčí Středočeského kraje Berill Mascheková Právu sdělila, že nikdo v omyl uveden nebyl a že Šorfová musela ústně svou koncepci obhájit.
Kraj se komplikací neobává
Janě Šorfové se však stále nedaří rozumně vysvětlit nápadnou podobnost mezi jejím devítistránkovým projektem koncepce řízení GASK a textem její kamarádky Moniky Burian. Ta s ním neuspěla loni v konkurzu na post generálního ředitele Národní galerie. Šorfová i Burian opisování popírají. Nejen odborná veřejnost vyzývá zřizovatele galerie, tedy Středočeský kraj, aby zasáhl. Jeho mluvčí tři týdny opakuje, že čekají na odborný posudek, který by měl být hotov během nejbližších dnů.
„Vedení kraje hledalo někoho, kdo ekonomicky i personálně stabilizuje situaci v této organizaci,“ reagovala mluvčí Mascheková na dotaz ohledně kompetentnosti Šorfové. Dodejme, že se do konkurzu ještě přihlásil Martin Dostál, dnes již bývalý ředitel Východočeské galerie v Pardubicích. „Diskutovalo se o několika otázkách, od dosavadních zkušeností Jany Šorfové se řízením instituce až po to, jakým způsobem si představuje pokračování v nastavené koncepci,“ přiblížil rozhodování bývalý ředitel GASK a člen komise Jan Třeštík. Během konkurzu zvažovali deklarované manažerské schopnosti, osmileté angažmá v Museu Kampa – Nadaci Jana a Medy Mládkových i kontakty získané dlouhodobou praxí.
Uvedené reference jsou ovšem podle Ondřeje Chrobáka zkreslené a „skutečnost neodpovídá tomu, co uvádí v životopise.“ Za svými údaji si však Šorfová stojí. Chrobák zdůrazňuje své zklamání z patrně nepravdivých výroků Šorfové ohledně jejího předchozího pracovního poměru v Museu Kampa.
„Výpověď, kterou dostala loni v květnu, paní Šorfová vysvětluje „ponorkovou nemocí“ mezi námi dvěma. Lidsky chápu, co se stalo. Paní Šorfovou jsem uvedla do společenského a uměleckého života v Praze. Za mé nepřítomnosti a přes můj zákaz zorganizovala v Museu výstavu, která se koncepčně vymyká našemu trendu. Měla jsem k ní plnou důvěru, kterou zneužila ve svůj prospěch,“ vysvětlila nyní v dubnovém vydání Art+Antiques Mládková.
Šorfová nemá problémy poprvé
Navíc se ukazuje, že účast Šorfové v řídících procesech Musea Kampa nebyla bez poskvrny. Šest zaměstnanců v osobním dopise z roku 2009 upozorňuje Medu Mládkovou na důvody, proč někteří podali výpověď. Napsali: „Jana Šorfová podle našeho názoru nemá adekvátní schopnosti pro tak vysokou pozici v umělecké instituci… Každý z nás se opakovaně snažil s Janou Šorfovou dojít k určitému konsensu, všechny tyto pokusy ale skončily neúspěchem…“ Celé znění jejich dopisu si můžete přečíst [celá zpráva].
Důležitým argumentem oponentů Jany Šorfové je zpochybňování její odbornosti i absence vysokoškolského diplomu. Zarážející je, že odpovědným úředníkům kraje toto nevadilo a v požadavcích výběrového řízení uvedli VŠ jako výhodu. Bez zajímavosti totiž není, že i v té nejposlednější příspěvkové organizaci bývá na obdobnou pozici požadováno vyšší než středoškolské vzdělání.
Podle životopisu, který poskytla Jana Šorfová redakci Práva, studovala v letech 1990 až 1994 na The University of British Columbia v Kanadě. „Hlásila jsem se jako projektový manažer, ne kurátor. Mám hotelový management z Vancouveru, z ČR mám střední školu. Absolvovala jsem z uměleckého hlediska celodenní semináře, a to každý rok v Kennedyho centru, “ říká. Mluvčí ministerstva kultury Stanislav Brunclík v obecné rovině konstatuje: „Ministerstvo požaduje vysokoškolské vzdělání na takto vysokou pozici v rámci státní správy.“
Jsou plánované výstavy ohroženy?
GASK může odchod klíčových zaměstnanců značně poškodit. Již plánované nákladné výstavy se zahraniční účastí byly a jsou úzce navázány na jejich kontakty. Ondřej Chrobák se obává o osud minimálně dvou: výstavy Comme a la maison – Jako doma a kolekce významného sběratele Hanse-Petera Rieseho. Jana Šorfová k tomu poznamenala, že připravované expozice jsou součástí vize, kterou předložila kraji: „Nic rušit nebudu.“ Mluvčí kraje Mascheková zase nepřipouští, že by konání ředitelky vedlo k neúspěchu připravovaných projektů, a tím k mrhání veřejnými prostředky.
Jana Šorfová vidí za obviněními zejména problémy osobní povahy: „Myslím si, že Ondřej Chrobák je dobrý kurátor, ale složitě se s ním komunikuje... Mám velkou podporu, jinak bych již odešla.“
Znepokojení také vyjádřil respektovaný kunsthistorik Jiří Fajt, jenž zasedl ve výběrové komisi a pro GASK připravuje projekt Europa Jagellonica: „Z mého pohledu jde především o těžko omluvitelný deficit osobní morálky. A chci stále ještě věřit, že se „vykloubenou“ situaci podaří co nejdříve vrátit do klidového stavu a že se kvalifikovaní a čestní zaměstnanci budou moci vrátit k rozdělaným projektům.“
