Hlavní obsah

Ředitelka Dejvického divadla Blanka Cichon: Věřím, že zkáza nás nečeká

Právo, Andrea Zunová

Dveře pražského Dejvického divadla zůstávají pro diváky zavřené, ale za nimi se pravidelně testovaní herci při zkouškách převtělují do svých rolí. Co zkoušejí a jaká mezi nimi panuje nálada, řekla Právu ředitelka Dejvického divadla Blanka Cichon.

Foto: ČTK

Tvůrčí proces dává na chvíli zapomenout na to, co se děje, říká Blanka Cichon.

Článek

Co zkoušíte?

Na sklonku loňského roku jsme dozkoušeli novou inscenaci Vina? v režii Ivana Trojana, původní hru, kterou pro Dejvické divadlo napsal Daniel Majling. Od ledna zkoušíme nový kus Terapie. Opět se jedná o autorskou hru vznikající pro naše divadlo. Je z pera a pod režijním vedením Petra Zusky, dlouholetého šéfa baletu Národního divadla. Obě inscenace pak budou čekat na své uvedení do okamžiku, kdy to bude možné.

Čím chcete přivítat diváky, až budou divadla opět otevřena?

Víc než konkrétní titul řešíme otázku časového horizontu, kdy budou divadla opět zpřístupněna veřejnosti. Nicméně věříme, že po tak dlouhém kulturním půstu uvítají diváci jakoukoli hru, kterou jim naše divadlo nabídne. Opravdu se na to těšíme.

Jak si v souboru udržujete pozitivní mysl?

Řekla bych, že pro soubor je velkou mentální vzpruhou to, že se spolu jeho členové mohou setkávat ve svém prostředí, kde jsou tak trochu doma, v rámci zkoušení nových inscenací. Do jisté míry se tak v dobrém slova smyslu rozbíjí určitá monotónnost karanténního režimu. Herci jsou v tvůrčím procesu, který jim alespoň na okamžik dává možnost zapomenout na to, co se děje okolo, a mohou přijít na jiné myšlenky.

A jak vlastně současnou dobu přežíváte?

Snažíme se víc žít než přežívat. Ale je to náročné, pro všechny a bez rozdílu.

Když jsme se, všichni v respirátorech, při jednom z pravidelných testování, které probíhá v našem divadelním baru, setkali naposledy, jeden z našich herců s povzdechem prohlásil: A tady se ještě před časem pilo.

Najednou jsem to viděla jako scénu ze seriálu Zkáza Dejvického divadla. Mirek Krobot, který byl spoluautorem seriálu, se ukázal jako velký vizionář, bohužel.

Nicméně stále věřím, že zkáza nás nečeká. A to i díky pražskému magistrátu, ministerstvu kultury, městské části Praha 6 a generálnímu partnerovi Dejvického divadla ČSOB a jejich finanční podpoře, kteří nám tuto složitou dobu pomáhají překonávat. Patří jim za to náš velký dík.

Může se vám hodit na Seznamu:

Související témata:

Výběr článků

Načítám