Hlavní obsah

Ředitel programu České televize Milan Fridrich: Krimiseriály jsou evropský trend

Právo, Eva Zajíčková

Do dramatické tvorby veřejnoprávní České televize se v poslední době výrazně promítá snaha věnovat se žánrům. Příčinou je digitalizace televizního trhu, tedy zvýšení počtu stanic a jejich specializace. Podle programového ředitele Milana Fridricha se tak děje v celé Evropě.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Milan Fridrich říká, že dramatika je vnímána jako klíčová role České televize.

Článek

Značnou část loňských novinek dramatické tvorby představovaly detektivní nebo krimi seriály. Jiných témat a samostatných snímků proti minulosti výrazně ubylo. Jak se může stát, že se televize takto vrhne jedním směrem?

Obecně lze pojmenovat dva trendy. Jednak stoupají investice České televize do dramatické tvorby a vzniká více projektů, jak seriálových, tak filmových. Jednak natáčíme méně solitérů a naopak více minisérií. Šetří se tím náklady na výrobu i vývoj a současně nám tyto formáty umožňují chápat se mnohovrstevnatějších látek a tvořit plastičtější příběhy. Tímto směrem se vydává většina evropských televizí. Sami autoři však dávají v poslední době přednost dvou- až třídílným minisériím.

Podobně je to s detektivním a krimi žánrem. Upíná se k němu pozornost televizí, i těch veřejnoprávních, v celé Evropě. Seriály, o nichž se dnes nejvíc mluví, jsou skandinávské krimi Zločin, Most, Milénium, britský Sherlock nebo Temný případ na HBO.

Letos jste zahájili také krimiseriálem. Uvidíme mezi premiérami něco jiného než zločin?

Samozřejmě neinvestujeme jen do krimi a detektivek. Letos na podzim půjdou do vysílání dva nové seriály, jeden vztahový a jeden historický. A ještě dva sitkomy. Prozradit víc zatím nemůžu.

Zmínil jste, že počet projektů roste. Můžete to upřesnit?

Objem premiérové dramatiky, seriálů a filmů je ve srovnání s dobou před deseti lety dvojnásobný a ve srovnání s dobou před pěti lety vyšší přibližně o padesát procent. Vyrábí se trojnásobné množství pohádek. Mimochodem, belgická veřejnoprávní televize produkuje deset dílů jednoho seriálu ročně, nic víc.

V zemích srovnatelných s námi, jako jsou Rakousko, Finsko, Portugalsko, ale i Dánsko, se vyrobí v posledních letech méně dramatiky a seriálů než v České televizi. Dramatika je vnímána jako klíčová role České televize. Televize veřejné služby přitom točí náročnější žánrové výpravné seriály, což se potom zúročí i v zájmu jiných zahraničních televizí.

Chystáte se více využívat zahraničních licencí, nebo byly komediální seriál Doktor Martin a několik sitkomů výjimkou?

Zahraniční licence jsou pevnou součástí tvorby v současném televizním světě, stejně jako mezinárodní koprodukce. Žádná země, ani Británie nebo USA, se nevyhýbá využití jinde úspěšných a originálních děl, filmů nebo seriálů. Nicméně Česká televize se primárně věnuje rozvoji originální domácí tvorby. Sami tvůrci však občas objeví zajímavou látku a usilují o její lokalizaci. Tímto případem byl a bude Doktor Martin, který se setkal s rekordním zájmem diváků a rovněž má vysoké kvalitativní ukazatele.

Licenční formáty jsou však jen zpestřením celkové programové nabídky. Loni jsme měli jeden licenční sitkom, nyní jsou ve výrobě čtyři originální původní produkce České televize.

Sitkom je těžký žánr, který u nás nemá tradici. Na první pohled by se tedy zdálo, že licence musí být jistota, a přitom české lokalizace nedopadly zdaleka tak dobře jako původní komediální seriál Čtvrtá hvězda, který se setkal s velkým ohlasem. Už v době premiéry Česká televize avizovala, že by s jeho týmem ráda spolupracovala dál. Připravuje se něco konkrétního?

Režisér Čtvrté hvězdy Jan Prušinovský pro nás chystá seriál s pracovním názvem Trpaslík, stejně jako Tomáš Baldýnský, Irena Obermannová nebo tvůrci kolem divadla Sklep, dua Suchánek a Genzer a Petr Kolečko. To, že tato díla zároveň oslovují i mladší publikum, je vítané, protože naše televize tvoří pro všechny generace. Vždy je pro nás však primární kvalita látky, příběhu a zpracování.

Které ze zahraničních veřejnoprávních televizí jsou pro vás inspirativní?

Jsou to spíš projekty než celé televize nebo kanály, protože v programování hraje skutečně velkou roli národní tradice, povaha a také výše rozpočtu. Těmi projekty inspirovanými vývojem v zahraničí byla třeba Dovolená v Protektorátu, seriál Labyrint nebo soutěž Kde domov můj.

Zajímavé jsou určitě skandinávské televize, britská BBC nebo německá ARD. Jakožto viceprezident Televizního výboru EBU však vidím situaci i z jiné strany. Česká televize je velkou inspirací pro jiné středoevropské nebo východoevropské televize. Jsme pro ně vzorem stability, portfoliem kanálů, jejich zásahem u diváků i kvalitou programu.

Výběr článků

Načítám