Článek
Už jste stihli titul spolu s kolegy oslavit?
Zatím ne, oslavu s hereckým souborem a dalšími zaměstnanci chystáme až na 11. dubna, kdy společně s uměleckým vedením divadla představíme dramaturgický plán pro příští sezonu. U této příležitosti si na titul Divadlo roku určitě připijeme.
Čím myslíte, že si divadlo tuto cenu zasloužilo? Není to totiž jediná cena z poslední doby a zdá se, že divadlo zažívá možná nejúspěšnější éru ve své novodobé historii.
Myslím, že toto ocenění je v první řadě výsledkem dlouhodobé koncepční práce našeho uměleckého šéfa Jana Holce s hereckým souborem divadla, zároveň je to však ocenění divadla jako celku, je tedy potřeba poděkovat úplně všem bezručákům, kteří se na tomto velkém úspěchu podíleli.
Ostravská činohra obecně je vnímána v celorepublikovém kontextu velmi dobře. Znám divadelní kritiky, kteří tvrdí, že se tu dělá lepší divadlo než jinde v ČR. Připomenout můžeme, že titul Divadlo roku v minulé dekádě získala hned čtyřikrát Komorní scéna Aréna. Čím to je?
Na tuto otázku není jednoduchá odpověď, která by se vešla do tohoto rozhovoru. Aspektů, proč jsou ostravská divadla tak úspěšná, je samozřejmě více. Ostrava je jako třetí největší město v republice logicky také jedním z hlavních kulturních center, tedy jde o větší koncentraci talentů, schopných tvůrců.
Druhý aspekt je historický, dlouhodobě tady v minulosti fungovaly kvalitní činoherní scény, kterými prošly silně rezonující umělecké osobnosti, a ty se staly výraznou inspirací pro další generace. Mladí se tady vždy měli co učit od zdejších hereckých bardů. Dalším důvodem může být i dlouhodobá podpora města Ostravy i kraje.
Mají zájem na tom, aby se kultura v tomto regionu rozvíjela. A samozřejmě musím zmínit kvalitní a náročné ostravské publikum, které divadla posouvá dál a motivuje je k vysoké umělecké úrovni.
Možná dalším důvodem je i přátelská atmosféra, která v Ostravě mezi divadelníky vládne napříč celou scénou, nemyslíte?
Je to tak, v Ostravě sice mezi divadly přirozeně panuje určitá rivalita, ale rozhodně nejde o ostrou obchodní konkurenci, divadla se vzájemně podporují, spolupracují na společných projektech, myslím, že divadelní komunita tu drží pospolu.
Ředitelem divadla jste od minulého roku, kdy jste funkci převzal po svém otci Jiřím Krejčím. Domnívám se správně, že si vás otec jako svého nástupce vychoval a že jste se na převzetí ředitelského křesla připravoval?
Pocházím z divadelní rodiny a v divadle, konkrétně v Bezručích, jsem vlastně prožil své dětství. Na druhou stranu to není tak, že by šlo o nějakou dlouhodobou přípravu. Řadu let předtím jsem se pohyboval spíše v komerční sféře, věnoval jsem se reklamě, takže se dá říct, že se teď tuhle práci svým způsobem učím za pochodu.
Jak tedy došlo k tomu, že jste se stal ředitelem?
Divadlo ve své době procházelo trošku složitějším a turbulentním obdobím, můj otec navíc onemocněl covidem, který byl provázen vážnými komplikacemi. Pod tlakem těchto okolností jsme se dohodli, že se na tu roli začnu připravovat a tuto práci po otci převezmu.
V minulém roce vaše divadlo navždy opustil Norbert Lichý, který byl nejvýraznější a asi i nejdéle sloužící hereckou postavou této scény. Už jste se s jeho odchodem vyrovnali?
Bertíkův odchod byl pro nás obrovský šok, na tuto situaci jsme nebyli a ani nemohli být nijak připraveni. Ale myslím, že se nám tu situaci snad podařilo důstojně zvládnout.
Inscenace, ve kterých hrál, byly po jeho smrti staženy, některé přitom byly velmi úspěšné. Nepokoušeli jste se některé jeho role přeobsadit?
Ve většině případů jsme o tom ani neuvažovali. Jen v případě inscenace Šikmý kostel jsme se o to pokusili, ale všichni herci, které jsme oslovili, tuto nabídku z úcty k Bertíkovi odmítli. Byl nenahraditelný.
Norbert Lichý byl mimo jiné držitelem Ceny Thálie i Ceny Jantar. Kde se teď sošky nacházejí?
Všechny ceny, které získalo divadlo, i většina těch, které dostali naši herci, jsou teď v ředitelně, ale připravujeme jakousi vitrínku slávy, důstojné místo, kde bychom je všechny chtěli prezentovat i divákům. Cenu Thálie pro tento účel slíbil zapůjčit i Lukáš Melník, který ji dostal před deseti lety.
Divadlo brzo oslaví 80 let, chystáte nějaký speciální program? A jaká bude jubilejní sezona?
Ano, určitě nějaké doprovodné akce připravíme, zatím ale o tom nemůžu hovořit, stejně jako o dramaturgii příští sezony. Nejprve s ní seznámíme herce.
Jaké je vaše největší přání do příštích sezon?
Aby v divadle byla i nadále příjemná pracovní atmosféra, aby pokračovalo ve velmi plodné a úspěšné tvorbě a aby k nám diváci chodili sále stejně rádi.
