Hlavní obsah

Ředitel Galerie moderních umění František Zachoval: Tutschovu sbírku jsme zachránili

Právo, Jan Šída

V období koronavirové uzávěry přežívaly kulturní instituce různě. Některé doslova hibernovaly, jiné sázely na online přenosy, další katalogizovaly depozitáře. Galerie moderních umění v Hradci Králové předělala výstavní interiéry, připravila dvě stálé expozice a nedávno získala unikátní sbírku Karla Tutsche. Ředitel této instituce František Zachoval v následujícím rozhovoru mluví o tom, jaká budoucnost galerii čeká.

Foto: Jan Šída , Právo

Ředitel Galerie moderního umění v Hradci Králové František Zachoval.

Článek

Jak se vám podařilo získat sbírku Karla Tutsche?

Získali jsme ji před několika týdny a její část je už k vidění v galerijním interiéru. Jde o dvacet šest obrazů a plastik. Celá kolekce však čítá více než osm set děl autorů, jako jsou například Jiří David, Alena Kučerová, Jiří Sopko, Naděžda Plíšková nebo Jiří Kovanda.

Podařilo se to i díky tomu, že jsem s bratrem zesnulého Karla Tutsche již spolupracoval. Pokud je mi známo, tak galerie jako jediná instituce nabídla jasně formulovanou, finančně podloženou a hlavně důvěryhodnou nabídku z veřejného sektoru, která byla akceptována, a dohoda vznikla během několika týdnů. Ostatní subjekty se s majitelem nedohodly. Nám se to zkrátka podařilo.

Budete vystavovat všechny artefakty sbírky?

Galerie nedisponuje obsáhlou sbírkou generace sedmdesátých až devadesátých let, proto vnímáme současnou akvizici jako příležitost, protože bude častěji prezentována veřejnosti v rámci expozic a krátkodobých výstav. Počítáme samozřejmě také s tím, že budeme díla zapůjčovat i jiným galeriím, což je vlastně princip a funkce všech veřejných sbírkotvorných institucí. Již teď máme žádosti o zápůjčky.

U soukromých vlastníků nikdy nevíte, jestli ta díla budou přístupná veřejnosti. I o Tutschovu sbírku byl zájem ze soukromého sektoru. Ale kdoví, co by se s ní pak stalo, hypoteticky mohla být i rozprášena.

My jsme Tutschovu sbírku zachránili pro veřejnost pro budoucí generace, a to rozhodně není přemrštěné tvrzení.

Jakou má sbírka hodnotu?

Svým způsobem je sbírka kulturním dědictvím. Autoři v ní zastoupení měli a mají zásadní vliv na vývoj českého současného umění. Další vlastností sbírky je její ucelený tvar, jasný profil a celistvost, a proto její hodnotu nelze vyčíslit.

Od kraje galerie dostala osm milionů, my jsme přidali další čtyři z našeho rezervního fondu. Pokud bychom mluvili o neoficiální ceně, za kterou by mohl kolekci získat třeba soukromník na aukci, byla by to částka v desítkách milionů korun.

Budete sbírku doplňovat i z jiných zdrojů?

Budeme ji doplňovat v tom smyslu, že chceme získávat díla dalších současných autorů, ale nebudeme je zařazovat do Tutschovy sbírky jako takové. Musím říct, že máme zatím velkou návštěvnost, protože lidi zajímá, o co se jedná, a veškeré ohlasy máme zatím veskrze kladné.

Jak se galerie vyrovnala s uzávěrou v důsledku koronavirové epidemie?

Poslední výstavu jsme měli v prosinci minulého roku. Ta skončila a nám se v té době podařilo otevřít dvě stálé expozice. První se zaměřuje na dvacet vybraných uměleckých osobností minulého století, většinou spojených s naším krajem. Jsou to například Josef Váchal nebo Věra Janoušková. Druhá nese název Posledních padesát let a je postavená na určitých tématech, médiích či tvůrčích přístupech od sedmdesátých let minulého století do současnosti.

Využili jste tedy času k přípravě nových expozic?

Obě byly ve výstavním plánu už před pandemií. Naši zaměstnanci na nich intenzivně pracovali od března, tiskly se také katalogy i doprovodné publikace. Poslední čtyři měsíce galerie rozšířila publikační činnost.

V dohledné době by měla vyjít monografie místního umělce Milana Langra. Založili jsme i nové ediční řady, z nichž jedna se věnuje umění střední a východní Evropy. To koresponduje i s naší sbírkou. Připravujeme také titul Piotra Piotrowského Významy modernismu.

Dělali jste online přenosy výstav?

V období poslední uzávěry naše galerie na online přenosy výstav rezignovala. Pár jsme jich sice předtím udělali, ale pak nám to už přišlo nesmyslné, protože těch online přenosů bylo opravdu hodně a lidé jimi byli přehlceni. Těmi přenosy každý sám za sebe musel zkrátka v době lockdownu dokázat, že kultura žije a že je schopen pro to i něco udělat. Věnovali jsme se tomu, čemu se podle mého názoru kulturní instituce věnovat má, totiž odborné a badatelské činnosti.

Museli jste kvůli problematické ekonomické situaci snižovat personální stav?

Máme štěstí, že vedení Královéhradeckého kraje chápe kulturu jako velmi důležitou hodnotu naší společnosti, která nás rozvíjí a zušlechťuje. Kraj proto své příspěvkové organizace prozíravě podporuje.

Naštěstí to nebylo tak hrozné, protože galerie nepřišla o finanční příspěvek od svého zřizovatele. Tudíž ani nedošlo k žádným personálním změnám, pouze k určité interní restrukturalizaci. Dokonce bylo vyhlášeno výběrové zřízení na funkci dalšího editora galerie.

Mluvili jsme o stálých expozicích. Kolik ale bude při plném provozu otevřeno časově omezených výstav?

V současné době, kdy jsou galerie znovu otevřeny, máme pro veřejnost připraveny čtyři výstavy. Již 5. června otvíráme expozici Pozdní intimita kurátora Jiřího Ptáčka, která je zaměřená na současnou českou fotografii. Představí se na ní mimo jiné Veronika Šrek Bromová nebo Pavel Baňka.

Dále budeme mít výstavu zaměřenou na videoart a experimentální film, samostatně se představí Mária Lukáčová a Tereza Severová.

Může se vám hodit na Firmy.cz:

Výběr článků

Načítám