Článek
Růžena Vacková byla poprvé zatčena už nacisty pro přípravu velezrady a od vykonání rozsudku smrti ji zachránila jen květnová revoluce 1945. V únoru 1948 provázela na Hrad studenty protestující proti rozhodnutí prezidenta Edvarda Beneše, jež předalo moc do rukou komunistů.
O čtyři roky později byla toutéž mocí ve vykonstruovaném procesu odsouzena na dvaadvacet let, z nichž si odseděla plných šestnáct. Po celou dobu odmítala sepsat žádost o milost, protože si nebyla vědoma žádné viny. Listopadové revoluce v roce 1989 se nedožila, zemřela v roce 1982.
Lucie Trmíková je autorkou hry o osudech Růženy Vackové i její představitelkou.
Inscenace textově čerpá z jejích dopisů, nekrologu Vackové z pera Josefa Zvěřiny, knihy Byly jsme tam taky od rovněž politické vězeňkyně Dagmar Šimkové a z poezie Vladimíra Holana. Na scéně s pryčnou a zdmi pokrytými neumělými kresbami uvězněných se proti sobě ocitá čistá bytost Růženy Vackové (Lucie Trmíková) a agresivní arogance bachaře (Jiří Černý) oblečeného do vycpaného kostýmu hráče amerického fotbalu.
Inscenace má působivou výtvarnou rovinu.
Lucie Trmíková v režii Jana Nebeského úsporným hereckým výrazem předává publiku sdělení o ženě, jejíž duši nedokážou pošpinit rány ani urážky. Čerpá sílu ze svého přesvědčení, víry i objeveného bohatství „vnitřní řeči“. Září z jeviště energií harmonické bytosti, jež je posilou pro spoluvězeňkyně.
Objevuje hledišti lidskou důstojnost, moc myšlení i slova. A kde slovo nestačí, nastoupí hudba J. S. Bacha, která v živém provedení vypráví o zdrojích vnitřní vyrovnanosti Růženy Vackové. Skvělou inscenaci Ženy, držte huby! spolku JEDL by měli vidět všichni, kteří naslouchají hlasům zkreslujícím obraz stále živé historie. Vydá za mnoho hodin studia dokumentů či přednášek.
| Lucie Trmíková: Ženy, držte huby! |
|---|
| Režie Jan Nebeský, scéna a kostýmy Jan Nebeský a Petra Vlachynská, hudba Matouš Hejl. Premiéra 7. února ve Studiu Švandova divadla, Praha (psáno z reprízy 20. února). |
| Hodnocení: 90 % |
Může se vám hodit na Firmy.cz: Švandovo divadlo
